Direct naar de inhoud

Een nieuwe Europese begroting die past bij onze ambities

Een stuwende kracht achter het Europese optreden

Wijzigingen in “Versterking van plattelandsgebieden & primaire productie, ook via sociale ondernemingen”

Avatar Konstantinos Papadakis 13/02/2025 11:17

Titel (English)

  • + Empowering Rural Areas & Primary Production, also Through Social Enterprises

Titel (automatic translation in български)

  • +Овластяване на селските райони и първичното производство, включително чрез социални предприятия

Titel (automatický překlad do čeština)

  • +Posílení postavení venkovských oblastí a amp; primární produkce, a to i prostřednictvím sociálních podniků

Titel (automatic translation in dansk)

  • +Styrkelse af landdistrikter & Primærproduktion, også gennem sociale virksomheder

Titel (automatische Übersetzung in Deutsch)

  • +Stärkung ländlicher Gebiete & Primärproduktion, auch durch soziale Unternehmen

Titel (automatic translation in ελληνικά)

  • +Ενδυνάμωση των αγροτικών περιοχών και της πρωτογενούς παραγωγής, επίσης μέσω των κοινωνικών επιχειρήσεων

Titel (traducción automática a español)

  • +Empoderamiento de las zonas rurales & Producción primaria, también a través de empresas sociales

Titel (automatic translation in eesti)

  • +Maapiirkondade mõjuvõimu suurendamine & Esmatootmine, ka sotsiaalsete ettevõtete kaudu

Titel (automaattinen käännös kielelle suomi)

  • +Maaseutualueiden ja amp; Alkutuotanto, myös sosiaalisten yritysten kautta

Titel (traduction automatique en français)

  • +Autonomisation des zones rurales & Production primaire, également par le biais d'entreprises sociales

Titel (automatic translation in Gaeilge)

  • +Ceantair Thuaithe & amp; Táirgeadh Bunscoile, trí Fhiontair Shóisialta freisin

Titel (automatic translation in hrvatski)

  • +Osnaživanje ruralnih područja i ruralnih područja; primarna proizvodnja, među ostalim putem socijalnih poduzeća

Titel (automatic translation in magyar)

  • +A vidéki területek megerősítése & Elsődleges termelés, a szociális vállalkozásokon keresztül is

Titel (automatic translation in italiano)

  • +Potenziare le Aree Rurali & Produzione Primaria, anche attraverso le Imprese Sociali

Titel (automatic translation in lietuvių)

  • +Kaimo vietovių ir vietovių įgalinimas; pirminė gamyba, be kita ko, pasitelkiant socialines įmones

Titel (automatic translation in latviešu)

  • +Iespēju nodrošināšana lauku apvidiem un purviem; primārā ražošana, arī izmantojot sociālos uzņēmumus

Titel (automatic translation in Malti)

  • +L-awtonomizzazzjoni taż-Żoni Rurali u l-ampl; il-Produzzjoni Primarja, anke permezz tal-Intrapriżi Soċjali

Titel (automatic translation in Nederlands)

  • +Versterking van plattelandsgebieden & primaire productie, ook via sociale ondernemingen

Titel (automatic translation in polski)

  • +Wzmocnienie pozycji obszarów wiejskich & Produkcja podstawowa, również poprzez przedsiębiorstwa społeczne

Titel (automatic translation in português)

  • +Capacitar a Produção Primária das Zonas Rurais &, também através de Empreendimentos Sociais

Titel (automatic translation in română)

  • +Abilitarea zonelor rurale & amp; Producția primară, inclusiv prin intermediul întreprinderilor sociale

Titel (automatic translation in slovenčina)

  • +Posilnenie vidieckych oblastí a amp; primárna výroba, a to aj prostredníctvom sociálnych podnikov

Titel (automatic translation in slovenščina)

  • +Opolnomočenje podeželskih območij in amp; primarna proizvodnja, tudi prek socialnih podjetij

Titel (automatic translation in svenska)

  • +Empowering Rural Areas & Primärproduktion, även genom sociala företag

Hoofdtekst (English)

  • +The EU long-term budget must prioritize rural revitalization by supporting social enterprises in primary production, ensuring economic resilience, sustainability, and job creation. Rural areas face depopulation, economic decline, and limited opportunities, despite being key to food security and the green transition. Social enterprises can bridge the gap by fostering local production, circular economy models, and community-based innovation.
  • +
  • +However, bureaucratic burdens, limited access to funding and complex funding mechanisms hinder social enterprises from accessing EU funds. The next EU budget must:
  • +- Simplify administrative procedures for social economy entities and their representative organisations in CAP, ESF+ and Cohesion Fund allocations.
  • +- Ensure a fair share of EU funding reaches small producers, cooperatives, and rural social enterprises, reducing dependence on large agribusinesses.
  • +- Promote Socially Responsible Public Procurement (SRPP) for food, energy, and rural services.
  • +- Support digitalization and training to modernize rural social economy initiatives, also through funding programs for up-skilling and re-skilling workers.
  • +- Exclude social enterprises in the fishery and aquaculture sector and the primary agricultural production sector from the GBER.
  • +
  • +By prioritizing social economy-driven rural development, the EU budget can boost economic inclusion, food security, and environmental sustainability, making every euro count for European citizens.

Hoofdtekst (automatic translation in български)

  • +Дългосрочният бюджет на ЕС трябва да даде приоритет на съживяването на селските райони чрез подпомагане на социалните предприятия в първичното производство, осигуряване на икономическа устойчивост, устойчивост и създаване на работни места. Селските райони са изправени пред обезлюдяване, икономически спад и ограничени възможности, въпреки че са от ключово значение за продоволствената сигурност и екологичния преход. Социалните предприятия могат да преодолеят различията чрез насърчаване на местното производство, моделите на кръговата икономика и иновациите в общността. Бюрократичните тежести, ограниченият достъп до финансиране и сложните механизми за финансиране обаче възпрепятстват достъпа на социалните предприятия до фондовете на ЕС. Следващият бюджет на ЕС трябва: — Опростяване на административните процедури за субектите от социалната икономика и техните представителни организации в рамките на ОСП, ЕСФ+ и Кохезионния фонд. — Да се гарантира справедлив дял от финансирането от ЕС за малките производители, кооперациите и социалните предприятия в селските райони, като се намали зависимостта от големите селскостопански предприятия. Насърчаване на социално отговорни обществени поръчки (СОВОП) за хранителни, енергийни и селски услуги. Подкрепа за цифровизацията и обучението за модернизиране на инициативите за социална икономика в селските райони, включително чрез програми за финансиране на повишаване на квалификацията и преквалификация на работниците. — Изключване от ОРГО на социалните предприятия в сектора на рибарството и аквакултурите и в сектора на първичното селскостопанско производство. Като дава приоритет на развитието на селските райони, основано на социалната икономика, бюджетът на ЕС може да стимулира икономическото приобщаване, продоволствената сигурност и екологичната устойчивост, като всяко евро се зачита за европейските граждани.

Hoofdtekst (automatický překlad do čeština)

  • +Dlouhodobý rozpočet EU musí upřednostňovat revitalizaci venkova podporou sociálních podniků v prvovýrobě, zajištěním hospodářské odolnosti, udržitelnosti a vytvářením pracovních míst. Venkovské oblasti čelí vylidňování, hospodářskému poklesu a omezeným příležitostem, přestože jsou klíčové pro potravinové zabezpečení a ekologickou transformaci. Sociální podniky mohou tuto propast překlenout podporou místní výroby, modelů oběhového hospodářství a komunitních inovací. Sociálním podnikům však brání v přístupu k finančním prostředkům EU byrokratická zátěž a složité mechanismy financování. Příští rozpočet EU musí: Zjednodušit administrativní postupy pro subjekty sociální ekonomiky při přidělování prostředků v rámci SZP a Fondu soudržnosti. Zajistit, aby se spravedlivý podíl finančních prostředků EU dostal k malým producentům, družstvům a venkovským sociálním podnikům, čímž se sníží závislost na velkých zemědělských podnicích. Podporovat sociálně odpovědné zadávání veřejných zakázek (SRPP) na potraviny, energii a služby na venkově. - Podporovat digitalizaci a odbornou přípravu s cílem modernizovat iniciativy venkovské sociální ekonomiky. Upřednostněním rozvoje venkova založeného na sociální ekonomice může rozpočet EU podpořit hospodářské začlenění, potravinové zabezpečení a environmentální udržitelnost, díky čemuž se každé euro počítá pro evropské občany.

Hoofdtekst (automatic translation in dansk)

  • +EU's langsigtede budget skal prioritere revitalisering af landdistrikterne ved at støtte sociale virksomheder i primærproduktionen, sikre økonomisk modstandsdygtighed, bæredygtighed og jobskabelse. Landdistrikterne står over for affolkning, økonomisk tilbagegang og begrænsede muligheder, selv om de er afgørende for fødevaresikkerheden og den grønne omstilling. Sociale virksomheder kan bygge bro over kløften ved at fremme lokal produktion, modeller for cirkulær økonomi og lokalsamfundsbaseret innovation. Men bureaukratiske byrder, begrænset adgang til finansiering og komplekse finansieringsmekanismer forhindrer sociale virksomheder i at få adgang til EU-midler. Det næste EU-budget skal: - Forenkle de administrative procedurer for socialøkonomiske enheder og deres repræsentative organisationer i forbindelse med tildelinger under den fælles landbrugspolitik, ESF+ og Samhørighedsfonden. - Sikre, at en rimelig andel af EU-finansieringen når ud til små producenter, kooperativer og sociale virksomheder i landdistrikterne, hvilket mindsker afhængigheden af store landbrugsvirksomheder. Fremme socialt ansvarlige offentlige indkøb af fødevarer, energi og tjenesteydelser i landdistrikterne. - støtte digitalisering og uddannelse med henblik på at modernisere initiativer vedrørende den sociale økonomi i landdistrikterne, også gennem opkvalificering og omskoling af arbejdstagere. Ved at prioritere socialøkonomisk drevet udvikling af landdistrikterne kan EU-budgettet fremme økonomisk inklusion, fødevaresikkerhed og miljømæssig bæredygtighed, så hver eneste euro tæller for de europæiske borgere.

Hoofdtekst (automatische Übersetzung in Deutsch)

  • +Der langfristige EU-Haushalt muss der Wiederbelebung des ländlichen Raums Vorrang einräumen, indem Sozialunternehmen bei der Primärproduktion unterstützt und wirtschaftliche Widerstandsfähigkeit, Nachhaltigkeit und die Schaffung von Arbeitsplätzen sichergestellt werden. Ländliche Gebiete sind mit Entvölkerung, wirtschaftlichem Niedergang und begrenzten Chancen konfrontiert, obwohl sie für die Ernährungssicherheit und den ökologischen Wandel von entscheidender Bedeutung sind. Sozialunternehmen können die Lücke schließen, indem sie lokale Produktion, Kreislaufwirtschaftsmodelle und gemeinschaftsbasierte Innovationen fördern. Der bürokratische Aufwand, der eingeschränkte Zugang zu Finanzmitteln und komplexe Finanzierungsmechanismen behindern jedoch den Zugang von Sozialunternehmen zu EU-Mitteln. Der nächste EU-Haushalt muss: - Vereinfachung der Verwaltungsverfahren für sozialwirtschaftliche Einrichtungen und ihre Vertretungsorganisationen bei den Zuweisungen im Rahmen der GAP, des ESF+ und des Kohäsionsfonds. - Sicherstellung, dass ein angemessener Anteil der EU-Mittel Kleinerzeuger, Genossenschaften und ländliche Sozialunternehmen erreicht, wodurch die Abhängigkeit von großen Agrarunternehmen verringert wird. Förderung eines sozial verantwortlichen öffentlichen Beschaffungswesens (SRPP) für Lebensmittel, Energie und ländliche Dienstleistungen. - Unterstützung der Digitalisierung und Ausbildung zur Modernisierung sozialwirtschaftlicher Initiativen im ländlichen Raum, auch durch Finanzierungsprogramme für die Weiterqualifizierung und Umschulung von Arbeitnehmern. - Sozialunternehmen im Fischerei- und Aquakultursektor und im Sektor der landwirtschaftlichen Primärproduktion von der AGVO ausnehmen. Durch die Priorisierung der sozialwirtschaftsorientierten Entwicklung des ländlichen Raums kann der EU-Haushalt die wirtschaftliche Inklusion, die Ernährungssicherheit und die ökologische Nachhaltigkeit fördern, sodass jeder Euro für die europäischen Bürger zählt.

Hoofdtekst (automatic translation in ελληνικά)

  • +Ο μακροπρόθεσμος προϋπολογισμός της ΕΕ πρέπει να δώσει προτεραιότητα στην αναζωογόνηση της υπαίθρου μέσω της στήριξης των κοινωνικών επιχειρήσεων στην πρωτογενή παραγωγή, διασφαλίζοντας την οικονομική ανθεκτικότητα, τη βιωσιμότητα και τη δημιουργία θέσεων εργασίας. Οι αγροτικές περιοχές αντιμετωπίζουν μείωση του πληθυσμού, οικονομική παρακμή και περιορισμένες ευκαιρίες, παρά το γεγονός ότι είναι καίριας σημασίας για την επισιτιστική ασφάλεια και την πράσινη μετάβαση. Οι κοινωνικές επιχειρήσεις μπορούν να γεφυρώσουν το χάσμα προωθώντας την τοπική παραγωγή, τα μοντέλα κυκλικής οικονομίας και την καινοτομία σε επίπεδο κοινότητας. Ωστόσο, οι γραφειοκρατικές επιβαρύνσεις, η περιορισμένη πρόσβαση σε χρηματοδότηση και οι σύνθετοι μηχανισμοί χρηματοδότησης εμποδίζουν την πρόσβαση των κοινωνικών επιχειρήσεων σε κονδύλια της ΕΕ. Ο επόμενος προϋπολογισμός της ΕΕ πρέπει: — Απλούστευση των διοικητικών διαδικασιών για τις οντότητες της κοινωνικής οικονομίας και τις οργανώσεις εκπροσώπησής τους στο πλαίσιο των κονδυλίων της ΚΓΠ, του ΕΚΤ+ και του Ταμείου Συνοχής. — Εξασφάλιση δίκαιου μεριδίου της χρηματοδότησης της ΕΕ σε μικρούς παραγωγούς, συνεταιρισμούς και αγροτικές κοινωνικές επιχειρήσεις, μειώνοντας την εξάρτηση από μεγάλες γεωργικές επιχειρήσεις. Προώθηση των κοινωνικά υπεύθυνων δημόσιων συμβάσεων (ΚΥΔΣ) για τα τρόφιμα, την ενέργεια και τις αγροτικές υπηρεσίες. — Στήριξη της ψηφιοποίησης και της κατάρτισης για τον εκσυγχρονισμό των πρωτοβουλιών της αγροτικής κοινωνικής οικονομίας, μεταξύ άλλων μέσω προγραμμάτων χρηματοδότησης για την αναβάθμιση των δεξιοτήτων και την επανειδίκευση των εργαζομένων. — Να εξαιρεθούν οι κοινωνικές επιχειρήσεις στον τομέα της αλιείας και της υδατοκαλλιέργειας και στον τομέα της πρωτογενούς γεωργικής παραγωγής από τον ΓΚΑΚ. Δίνοντας προτεραιότητα στην ανάπτυξη της υπαίθρου με γνώμονα την κοινωνική οικονομία, ο προϋπολογισμός της ΕΕ μπορεί να ενισχύσει την οικονομική ένταξη, την επισιτιστική ασφάλεια και την περιβαλλοντική βιωσιμότητα, καθιστώντας κάθε ευρώ μετρήσιμο για τους ευρωπαίους πολίτες.

Hoofdtekst (traducción automática a español)

  • +El presupuesto a largo plazo de la UE debe dar prioridad a la revitalización rural apoyando a las empresas sociales en la producción primaria, garantizando la resiliencia económica, la sostenibilidad y la creación de empleo. Las zonas rurales se enfrentan a la despoblación, el declive económico y las oportunidades limitadas, a pesar de ser clave para la seguridad alimentaria y la transición ecológica. Las empresas sociales pueden cerrar la brecha fomentando la producción local, los modelos de economía circular y la innovación basada en la comunidad. Sin embargo, las cargas burocráticas y los complejos mecanismos de financiación impiden a las empresas sociales acceder a los fondos de la UE. El próximo presupuesto de la UE debe: - Simplificar los procedimientos administrativos para las entidades de la economía social en las asignaciones de la PAC y del Fondo de Cohesión. - Garantizar que una parte justa de la financiación de la UE llegue a los pequeños productores, las cooperativas y las empresas sociales rurales, reduciendo la dependencia de las grandes agroempresas. Promover la Contratación Pública Socialmente Responsable (SRPP) para alimentos, energía y servicios rurales. Apoyar la digitalización y la formación para modernizar las iniciativas de la economía social rural. Al dar prioridad al desarrollo rural impulsado por la economía social, el presupuesto de la UE puede impulsar la inclusión económica, la seguridad alimentaria y la sostenibilidad medioambiental, haciendo que cada euro cuente para los ciudadanos europeos.

Hoofdtekst (automatic translation in eesti)

  • +ELi pikaajalises eelarves tuleb seada prioriteediks maapiirkondade taaselustamine, toetades sotsiaalseid ettevõtteid esmatootmises, tagades majandusliku vastupanuvõime, kestlikkuse ja töökohtade loomise. Maapiirkonnad seisavad silmitsi rahvastikukao, majanduslanguse ja piiratud võimalustega, kuigi need on toiduga kindlustatuse ja rohepöörde seisukohast keskse tähtsusega. Sotsiaalsed ettevõtted saavad lõhe ületada, edendades kohalikku tootmist, ringmajanduse mudeleid ja kogukonnapõhist innovatsiooni. Bürokraatlik koormus ja keerulised rahastamismehhanismid takistavad aga sotsiaalsete ettevõtete juurdepääsu ELi vahenditele. ELi järgmine eelarve peab: - Lihtsustada sotsiaalmajanduse üksuste haldusmenetlusi ÜPP ja Ühtekuuluvusfondi eraldiste puhul. - Tagada, et õiglane osa ELi rahalistest vahenditest jõuaks väiketootjate, ühistute ja maapiirkondade sotsiaalsete ettevõteteni, vähendades sõltuvust suurtest põllumajandusettevõtetest. - Edendada sotsiaalselt vastutustundlikke riigihankeid toidu, energia ja maapiirkondade teenuste valdkonnas. - Toetada digitaliseerimist ja koolitust, et ajakohastada maapiirkondade sotsiaalmajanduse algatusi. Seades prioriteediks sotsiaalmajandusest lähtuva maaelu arengu, võib ELi eelarve suurendada majanduslikku kaasatust, toiduga kindlustatust ja keskkonnasäästlikkust, muutes iga euro Euroopa kodanike jaoks oluliseks.

Hoofdtekst (automaattinen käännös kielelle suomi)

  • +EU:n pitkän aikavälin talousarviossa on asetettava etusijalle maaseudun elvyttäminen tukemalla yhteiskunnallisia yrityksiä alkutuotannossa, varmistamalla talouden häiriönsietokyky, kestävyys ja työpaikkojen luominen. Maaseutualueet kärsivät väestökadosta, talouden taantumisesta ja rajallisista mahdollisuuksista, vaikka ne ovat avainasemassa elintarviketurvan ja vihreän siirtymän kannalta. Yhteiskunnalliset yritykset voivat kuroa umpeen kuilua edistämällä paikallista tuotantoa, kiertotalousmalleja ja yhteisöpohjaista innovointia. Byrokraattiset rasitteet, rahoituksen rajallinen saatavuus ja monimutkaiset rahoitusmekanismit estävät kuitenkin yhteisötalouden yrityksiä saamasta EU:n rahoitusta. EU:n seuraavassa talousarviossa on - Yksinkertaistetaan yhteisötalouden toimijoiden ja niitä edustavien organisaatioiden hallinnollisia menettelyjä YMP:n, ESR+:n ja koheesiorahaston määrärahojen osalta. - Varmistetaan, että kohtuullinen osuus EU:n rahoituksesta päätyy pientuottajille, osuuskunnille ja maaseudun sosiaalisille yrityksille, mikä vähentää riippuvuutta suurista maatalousyrityksistä. - Edistetään sosiaalisesti vastuullisia julkisia hankintoja elintarvikkeiden, energian ja maaseutupalvelujen alalla. - Tuetaan digitalisaatiota ja koulutusta maaseudun yhteisötalouden aloitteiden nykyaikaistamiseksi, myös työntekijöiden täydennys- ja uudelleenkoulutusta koskevien rahoitusohjelmien avulla. - Kalastus- ja vesiviljelyalan ja maatalouden alkutuotannon yhteiskunnalliset yritykset jätetään yleisen ryhmäpoikkeusasetuksen soveltamisalan ulkopuolelle. Priorisoimalla yhteisötalouteen perustuvaa maaseudun kehittämistä EU:n talousarviolla voidaan edistää taloudellista osallisuutta, elintarviketurvaa ja ympäristön kestävyyttä, jolloin jokainen euro on tärkeä Euroopan kansalaisille.

Hoofdtekst (traduction automatique en français)

  • +Le budget à long terme de l’UE doit donner la priorité à la revitalisation rurale en soutenant les entreprises sociales dans la production primaire, en garantissant la résilience économique, la durabilité et la création d’emplois. Les zones rurales sont confrontées au dépeuplement, au déclin économique et à des possibilités limitées, bien qu’elles soient essentielles à la sécurité alimentaire et à la transition écologique. Les entreprises sociales peuvent combler le fossé en favorisant la production locale, les modèles d’économie circulaire et l’innovation au niveau local. Toutefois, les charges bureaucratiques, l’accès limité au financement et les mécanismes de financement complexes empêchent les entreprises sociales d’accéder aux fonds de l’UE. Le prochain budget de l'UE doit: - Simplifier les procédures administratives pour les entités de l’économie sociale et leurs organisations représentatives dans les dotations de la PAC, du FSE+ et du Fonds de cohésion. - Veiller à ce qu’une part équitable du financement de l’UE parvienne aux petits producteurs, aux coopératives et aux entreprises sociales rurales, réduisant ainsi la dépendance à l’égard des grandes entreprises agroalimentaires. - Promouvoir des marchés publics socialement responsables pour l’alimentation, l’énergie et les services ruraux. - Soutenir la numérisation et la formation afin de moderniser les initiatives en matière d’économie sociale rurale, notamment en finançant des programmes de perfectionnement et de reconversion des travailleurs. - exclure du RGEC les entreprises sociales du secteur de la pêche et de l’aquaculture et du secteur de la production agricole primaire. En donnant la priorité au développement rural axé sur l’économie sociale, le budget de l’UE peut stimuler l’inclusion économique, la sécurité alimentaire et la durabilité environnementale, en faisant en sorte que chaque euro compte pour les citoyens européens.

Hoofdtekst (automatic translation in Gaeilge)

  • +Le buiséad fadtéarmach an Aontais, ní mór tús áite a thabhairt d’athbheochan na tuaithe trí thacú le fiontair shóisialta i dtáirgeadh príomhúil, lena n-áiritheofar athléimneacht eacnamaíoch, inbhuanaitheacht agus cruthú post. Bíonn ar cheantair thuaithe dul i ngleic le dídhaonrú, meath eacnamaíoch, agus deiseanna teoranta, d’ainneoin iad a bheith ríthábhachtach don tslándáil bia agus don aistriú glas. Is féidir le fiontair shóisialta an bhearna a dhúnadh trí tháirgeadh áitiúil, samhlacha an gheilleagair chiorclaigh agus nuálaíocht phobalbhunaithe a chothú. Mar sin féin, cuireann ualaí maorlathacha, rochtain theoranta ar chistiú agus sásraí casta cistiúcháin bac ar fhiontair shóisialta rochtain a fháil ar chistí an Aontais. Ní mór an méid seo a leanas a dhéanamh leis an gcéad bhuiséad eile de chuid an Aontais: Nósanna imeachta riaracháin a shimpliú d’eintitis an gheilleagair shóisialta agus dá n-eagraíochtaí ionadaíocha i leithdháiltí CBT, CSE+ agus an Chiste Chomhtháthaithe. — A chinntiú go bhfaighidh táirgeoirí beaga, comharchumainn agus fiontair shóisialta tuaithe sciar cothrom de mhaoiniú ón Aontas, rud a laghdóidh an spleáchas ar agra-ghnólachtaí móra. Soláthar Poiblí atá Freagrach go Sóisialta (SRPP) a chur chun cinn maidir le bia, fuinneamh agus seirbhísí tuaithe. — Tacú leis an digitiú agus leis an oiliúint chun tionscnaimh an gheilleagair shóisialta tuaithe a nuachóiriú, agus freisin trí chláir chistiúcháin chun oibrithe a uas-sciliú agus a athsciliú. Fiontair shóisialta in earnáil an iascaigh agus an dobharshaothraithe agus in earnáil an táirgthe phríomhúil talmhaíochta a eisiamh ó GBER. Trí thosaíocht a thabhairt don fhorbairt tuaithe atá bunaithe ar an ngeilleagar sóisialta, is féidir le buiséad an Aontais borradh a chur faoin gcuimsiú eacnamaíoch, faoin tslándáil bia agus faoin inbhuanaitheacht chomhshaoil, rud a fhágann go bhfuil gach euro tábhachtach do shaoránaigh na hEorpa.

Hoofdtekst (automatic translation in hrvatski)

  • +U dugoročnom proračunu EU-a prednost se mora dati revitalizaciji ruralnih područja podupiranjem socijalnih poduzeća u primarnoj proizvodnji, osiguravanjem gospodarske otpornosti, održivosti i otvaranja radnih mjesta. Ruralna područja suočavaju se s depopulacijom, gospodarskim padom i ograničenim mogućnostima, unatoč tome što su ključna za sigurnost opskrbe hranom i zelenu tranziciju. Socijalna poduzeća mogu premostiti jaz poticanjem lokalne proizvodnje, modela kružnog gospodarstva i inovacija u zajednici. Međutim, birokratska opterećenja, ograničen pristup financiranju i složeni mehanizmi financiranja otežavaju socijalnim poduzećima pristup sredstvima EU-a. Sljedeći proračun EU-a mora: - Pojednostavniti administrativne postupke za subjekte socijalne ekonomije i organizacije koje ih predstavljaju u dodjeli sredstava iz ZPP-a, ESF-a plus i Kohezijskog fonda. - Osigurati da pravedan udio financijskih sredstava EU-a dopre do malih proizvođača, zadruga i ruralnih socijalnih poduzeća, čime bi se smanjila ovisnost o velikim poljoprivrednim poduzećima. - Promicati društveno odgovornu javnu nabavu (SRPP) za hranu, energiju i ruralne usluge. - Podupirati digitalizaciju i osposobljavanje radi modernizacije inicijativa socijalne ekonomije u ruralnim područjima, među ostalim usavršavanjem i prekvalifikacijom radnika. Davanjem prednosti ruralnom razvoju potaknutom socijalnom ekonomijom proračun EU-a može potaknuti gospodarsku uključenost, sigurnost opskrbe hranom i okolišnu održivost, zbog čega je svaki euro važan za europske građane.

Hoofdtekst (automatic translation in magyar)

  • +Az EU hosszú távú költségvetésének prioritásként kell kezelnie a vidék újjáélesztését azáltal, hogy támogatja a szociális vállalkozásokat az elsődleges termelésben, biztosítja a gazdasági rezilienciát, a fenntarthatóságot és a munkahelyteremtést. A vidéki területek elnéptelenedéssel, gazdasági hanyatlással és korlátozott lehetőségekkel szembesülnek, annak ellenére, hogy kulcsfontosságúak az élelmezésbiztonság és a zöld átállás szempontjából. A szociális vállalkozások a helyi termelés, a körforgásos gazdasági modellek és a közösségi alapú innováció előmozdításával áthidalhatják a szakadékot. A bürokratikus terhek, a finanszírozáshoz való korlátozott hozzáférés és az összetett finanszírozási mechanizmusok azonban akadályozzák a szociális vállalkozásokat abban, hogy hozzáférjenek az uniós forrásokhoz. A következő uniós költségvetésnek: A szociális gazdaság szervezeteire és az őket képviselő szervezetekre vonatkozó adminisztratív eljárások egyszerűsítése a KAP, az ESZA+ és a Kohéziós Alap előirányzatai tekintetében. Annak biztosítása, hogy az uniós finanszírozás méltányosan eljusson a kistermelőkhöz, a szövetkezetekhez és a vidéki szociális vállalkozásokhoz, csökkentve a nagy agrárvállalkozásoktól való függőséget. A társadalmilag felelős közbeszerzés (SRPP) előmozdítása az élelmiszerek, az energia és a vidéki szolgáltatások terén. A digitalizáció és a képzés támogatása a vidéki szociális gazdasági kezdeményezések korszerűsítése érdekében, többek között a munkavállalók továbbképzésére és átképzésére irányuló programok finanszírozása révén. A halászati és akvakultúra-ágazatban, valamint az elsődleges mezőgazdasági termelés ágazatában működő szociális vállalkozások kizárása az általános csoportmentességi rendelet hatálya alól. A szociális gazdaság által vezérelt vidékfejlesztés előtérbe helyezésével az uniós költségvetés fellendítheti a gazdasági befogadást, az élelmezésbiztonságot és a környezeti fenntarthatóságot, így minden euró számít az európai polgárok számára.

Hoofdtekst (automatic translation in italiano)

  • +Il bilancio a lungo termine dell'UE deve dare priorità alla rivitalizzazione rurale sostenendo le imprese sociali nella produzione primaria, garantendo la resilienza economica, la sostenibilità e la creazione di posti di lavoro. Le zone rurali devono far fronte allo spopolamento, al declino economico e a opportunità limitate, pur essendo fondamentali per la sicurezza alimentare e la transizione verde. Le imprese sociali possono colmare il divario promuovendo la produzione locale, i modelli di economia circolare e l'innovazione basata sulla comunità. Tuttavia, gli oneri burocratici e i complessi meccanismi di finanziamento impediscono alle imprese sociali di accedere ai fondi dell'UE. Il prossimo bilancio dell'UE deve: - Semplificare le procedure amministrative per i soggetti dell'economia sociale nelle dotazioni della PAC e del Fondo di coesione. Garantire che una quota equa dei finanziamenti dell'UE raggiunga i piccoli produttori, le cooperative e le imprese sociali rurali, riducendo la dipendenza dalle grandi imprese agroalimentari. Promuovere appalti pubblici socialmente responsabili (SRPP) per l'alimentazione, l'energia e i servizi rurali. - Sostenere la digitalizzazione e la formazione per modernizzare le iniziative dell'economia sociale rurale. Dando priorità allo sviluppo rurale guidato dall'economia sociale, il bilancio dell'UE può promuovere l'inclusione economica, la sicurezza alimentare e la sostenibilità ambientale, facendo sì che ogni euro conti per i cittadini europei.

Hoofdtekst (automatic translation in lietuvių)

  • +ES ilgalaikiame biudžete pirmenybė turi būti teikiama kaimo atgaivinimui, remiant socialines įmones pirminės gamybos srityje, užtikrinant ekonominį atsparumą, tvarumą ir darbo vietų kūrimą. Kaimo vietovės susiduria su gyventojų skaičiaus mažėjimu, ekonomikos nuosmukiu ir ribotomis galimybėmis, nepaisant to, kad jos yra labai svarbios apsirūpinimo maistu saugumui ir žaliajai pertvarkai. Socialinės įmonės gali sumažinti atotrūkį skatindamos vietos gamybą, žiedinės ekonomikos modelius ir bendruomenines inovacijas. Tačiau biurokratinė našta, ribotos galimybės gauti finansavimą ir sudėtingi finansavimo mechanizmai trukdo socialinėms įmonėms gauti ES lėšų. Kitame ES biudžete turi būti: - supaprastinti socialinės ekonomikos subjektams ir jiems atstovaujančioms organizacijoms taikomas administracines procedūras, susijusias su BŽŪP, ESF+ ir Sanglaudos fondo asignavimais. - užtikrinti, kad tinkama ES finansavimo dalis pasiektų smulkiuosius gamintojus, kooperatyvus ir kaimo socialines įmones, taip sumažinant priklausomybę nuo didelių žemės ūkio įmonių. Skatinti socialiai atsakingus viešuosius pirkimus (SRPP) maisto, energetikos ir kaimo paslaugų srityse. - remti skaitmeninimą ir mokymą siekiant modernizuoti kaimo socialinės ekonomikos iniciatyvas, be kita ko, finansuojant darbuotojų kvalifikacijos kėlimo ir perkvalifikavimo programas. - Į BBIR neįtraukti žuvininkystės ir akvakultūros sektoriaus ir pirminės žemės ūkio produktų gamybos sektoriaus socialinių įmonių. Pirmenybę teikiant socialine ekonomika grindžiamai kaimo plėtrai, ES biudžetas gali padidinti ekonominę įtrauktį, aprūpinimą maistu ir aplinkos tvarumą, kad kiekvienas euras būtų svarbus Europos piliečiams.

Hoofdtekst (automatic translation in latviešu)

  • +ES ilgtermiņa budžetā par prioritāti jānosaka lauku atdzīvināšana, atbalstot sociālos uzņēmumus primārajā ražošanā, nodrošinot ekonomikas noturību, ilgtspēju un darbvietu radīšanu. Lauku apvidi saskaras ar iedzīvotāju skaita samazināšanos, ekonomikas lejupslīdi un ierobežotām iespējām, neraugoties uz to, ka tiem ir būtiska nozīme pārtikas nodrošinājuma un zaļās pārkārtošanās jomā. Sociālie uzņēmumi var pārvarēt plaisu, veicinot vietējo ražošanu, aprites ekonomikas modeļus un kopienā balstītu inovāciju. Tomēr birokrātiskais slogs, ierobežota piekļuve finansējumam un sarežģīti finansēšanas mehānismi neļauj sociālajiem uzņēmumiem piekļūt ES līdzekļiem. Nākamajā ES budžetā: - Vienkāršot administratīvās procedūras sociālās ekonomikas struktūrām un to pārstāvības organizācijām KLP, ESF+ un Kohēzijas fonda piešķīrumos. - Nodrošināt taisnīgu ES finansējuma daļu mazajiem ražotājiem, kooperatīviem un lauku sociālajiem uzņēmumiem, samazinot atkarību no lieliem lauksaimniecības uzņēmumiem. - Veicināt sociāli atbildīgu publisko iepirkumu (SRPP) pārtikas, enerģētikas un lauku pakalpojumu jomā. - Atbalstīt digitalizāciju un apmācību, lai modernizētu lauku sociālās ekonomikas iniciatīvas, arī izmantojot finansēšanas programmas darba ņēmēju prasmju pilnveidei un pārkvalifikācijai. - izslēgt no VGAR sociālos uzņēmumus zvejniecības un akvakultūras nozarē un primārās lauksaimnieciskās ražošanas nozarē. Piešķirot prioritāti sociālās ekonomikas virzītai lauku attīstībai, ES budžets var veicināt ekonomisko iekļaušanu, pārtikas nodrošinājumu un vides ilgtspēju, padarot katru eiro par svarīgu Eiropas iedzīvotājiem.

Hoofdtekst (automatic translation in Malti)

  • +Il-baġit fit-tul tal-UE jrid jagħti prijorità lir-rivitalizzazzjoni rurali billi jappoġġja lill-intrapriżi soċjali fil-produzzjoni primarja, jiżgura r-reżiljenza ekonomika, is-sostenibbiltà u l-ħolqien tal-impjiegi. Iż-żoni rurali jiffaċċjaw depopolazzjoni, tnaqqis ekonomiku, u opportunitajiet limitati, minkejja li huma kruċjali għas-sigurtà tal-ikel u t-tranżizzjoni ekoloġika. L-intrapriżi soċjali jistgħu jnaqqsu d-distakk billi jrawmu l-produzzjoni lokali, il-mudelli tal-ekonomija ċirkolari, u l-innovazzjoni bbażata fil-komunità. Madankollu, il-piżijiet burokratiċi, l-aċċess limitat għall-finanzjament u l-mekkaniżmi kumplessi ta’ finanzjament ifixklu lill-intrapriżi soċjali milli jaċċessaw il-fondi tal-UE. Il-baġit tal-UE li jmiss għandu: - Is-simplifikazzjoni tal-proċeduri amministrattivi għall-entitajiet tal-ekonomija soċjali u għall-organizzazzjonijiet rappreżentattivi tagħhom fl-allokazzjonijiet tal-PAK, tal-FSE+ u tal-Fond ta’ Koeżjoni. - Jiġi żgurat li sehem ġust tal-finanzjament tal-UE jilħaq lill-produtturi żgħar, lill-kooperattivi, u lill-intrapriżi soċjali rurali, filwaqt li titnaqqas id-dipendenza fuq negozji agrikoli kbar. - Tippromwovi Akkwist Pubbliku Soċjalment Responsabbli (SRPP) għall-ikel, l-enerġija u s-servizzi rurali. - Tappoġġa d-diġitalizzazzjoni u t-taħriġ biex jiġu mmodernizzati l-inizjattivi rurali tal-ekonomija soċjali, anke permezz ta’ programmi ta’ finanzjament għat-titjib tal-ħiliet u t-taħriġ mill-ġdid tal-ħaddiema. - L-esklużjoni tal-intrapriżi soċjali fis-settur tas-sajd u tal-akkwakultura u fis-settur tal-produzzjoni agrikola primarja mill-GBER. Billi jagħti prijorità lill-iżvilupp rurali mmexxi mill-ekonomija soċjali, il-baġit tal-UE jista’ jagħti spinta lill-inklużjoni ekonomika, lis-sigurtà tal-ikel, u lis-sostenibbiltà ambjentali, u b’hekk kull euro jkun jgħodd għaċ-ċittadini Ewropej.

Hoofdtekst (automatic translation in Nederlands)

  • +In de langetermijnbegroting van de EU moet prioriteit worden gegeven aan de revitalisering van het platteland door sociale ondernemingen in de primaire productie te ondersteunen, economische veerkracht, duurzaamheid en het scheppen van banen te waarborgen. Plattelandsgebieden worden geconfronteerd met ontvolking, economische achteruitgang en beperkte kansen, hoewel zij van cruciaal belang zijn voor de voedselzekerheid en de groene transitie. Sociale ondernemingen kunnen de kloof overbruggen door lokale productie, modellen voor de circulaire economie en op de gemeenschap gebaseerde innovatie te bevorderen. De bureaucratische rompslomp en complexe financieringsmechanismen belemmeren sociale ondernemingen echter om toegang te krijgen tot EU-fondsen. De volgende EU-begroting moet: - Vereenvoudiging van de administratieve procedures voor entiteiten van de sociale economie bij de toewijzingen in het kader van het GLB en het Cohesiefonds. - Ervoor zorgen dat een billijk deel van de EU-financiering terechtkomt bij kleine producenten, coöperaties en sociale ondernemingen op het platteland, waardoor de afhankelijkheid van grote agro-ondernemingen wordt verminderd. Bevorderen van maatschappelijk verantwoorde overheidsopdrachten (SRPP) voor voedsel, energie en diensten op het platteland. - digitalisering en opleiding ondersteunen om initiatieven op het gebied van de sociale economie op het platteland te moderniseren. Door prioriteit te geven aan door de sociale economie aangestuurde plattelandsontwikkeling, kan de EU-begroting economische inclusie, voedselzekerheid en ecologische duurzaamheid stimuleren, waardoor elke euro meetelt voor de Europese burgers.

Hoofdtekst (automatic translation in polski)

  • +W długoterminowym budżecie UE należy priorytetowo potraktować rewitalizację obszarów wiejskich, wspierając przedsiębiorstwa społeczne w produkcji podstawowej, zapewniając odporność gospodarczą, zrównoważony rozwój i tworzenie miejsc pracy. Obszary wiejskie borykają się z wyludnieniem, spadkiem gospodarczym i ograniczonymi możliwościami, mimo że mają kluczowe znaczenie dla bezpieczeństwa żywnościowego i zielonej transformacji. Przedsiębiorstwa społeczne mogą wypełnić tę lukę, wspierając lokalną produkcję, modele gospodarki o obiegu zamkniętym i innowacje oparte na społeczności. Obciążenia biurokratyczne, ograniczony dostęp do finansowania i złożone mechanizmy finansowania utrudniają jednak przedsiębiorstwom społecznym dostęp do funduszy UE. Następny budżet UE musi: Uproszczenie procedur administracyjnych dla podmiotów gospodarki społecznej i ich organizacji przedstawicielskich w alokacjach w ramach WPR, EFS+ i Funduszu Spójności. - Zapewnienie sprawiedliwej części finansowania UE małym producentom, spółdzielniom i wiejskim przedsiębiorstwom społecznym, zmniejszając zależność od dużych przedsiębiorstw rolnych. Promowanie społecznie odpowiedzialnych zamówień publicznych na żywność, energię i usługi na obszarach wiejskich. Wspieranie cyfryzacji i szkoleń w celu modernizacji inicjatyw gospodarki społecznej na obszarach wiejskich, również poprzez finansowanie programów podnoszenia i zmiany kwalifikacji pracowników. - Wyłączenie przedsiębiorstw społecznych w sektorze rybołówstwa i akwakultury oraz w sektorze produkcji podstawowej produktów rolnych z ogólnego rozporządzenia w sprawie wyłączeń blokowych. Dzięki priorytetowemu traktowaniu rozwoju obszarów wiejskich opartego na gospodarce społecznej budżet UE może zwiększyć włączenie gospodarcze, bezpieczeństwo żywnościowe i zrównoważenie środowiskowe, dzięki czemu każde euro będzie miało znaczenie dla obywateli Europy.

Hoofdtekst (automatic translation in português)

  • +O orçamento de longo prazo da UE deve dar prioridade à revitalização rural, apoiando as empresas sociais na produção primária, assegurando a resiliência económica, a sustentabilidade e a criação de emprego. As zonas rurais enfrentam o despovoamento, o declínio económico e oportunidades limitadas, apesar de serem fundamentais para a segurança alimentar e a transição ecológica. As empresas sociais podem colmatar o fosso promovendo a produção local, os modelos de economia circular e a inovação de base comunitária. No entanto, os encargos burocráticos, o acesso limitado ao financiamento e os mecanismos de financiamento complexos impedem as empresas sociais de aceder aos fundos da UE. O próximo orçamento da UE deve: - Simplificar os procedimentos administrativos para as entidades da economia social e as suas organizações representativas nas dotações da PAC, do FSE+ e do Fundo de Coesão. Assegurar que uma parte equitativa do financiamento da UE chega aos pequenos produtores, às cooperativas e às empresas sociais rurais, reduzindo a dependência das grandes empresas agrícolas. Promover contratos públicos socialmente responsáveis (CPSR) para a alimentação, a energia e os serviços rurais. - Apoiar a digitalização e a formação para modernizar as iniciativas da economia social rural, nomeadamente através de programas de financiamento para a melhoria das competências e a requalificação dos trabalhadores. - Excluir do RGIC as empresas sociais do setor das pescas e da aquicultura e do setor da produção agrícola primária. Ao dar prioridade ao desenvolvimento rural orientado para a economia social, o orçamento da UE pode impulsionar a inclusão económica, a segurança alimentar e a sustentabilidade ambiental, fazendo com que cada euro seja importante para os cidadãos europeus.

Hoofdtekst (automatic translation in română)

  • +Bugetul pe termen lung al UE trebuie să acorde prioritate revitalizării rurale prin sprijinirea întreprinderilor sociale în producția primară, asigurând reziliența economică, durabilitatea și crearea de locuri de muncă. Zonele rurale se confruntă cu depopularea, declinul economic și oportunitățile limitate, în pofida faptului că sunt esențiale pentru securitatea alimentară și tranziția verde. Întreprinderile sociale pot reduce decalajul prin promovarea producției locale, a modelelor economiei circulare și a inovării bazate pe comunitate. Cu toate acestea, sarcinile birocratice, accesul limitat la finanțare și mecanismele complexe de finanțare împiedică întreprinderile sociale să acceseze fondurile UE. Următorul buget al UE trebuie: - simplificarea procedurilor administrative pentru entitățile din sectorul economiei sociale și organizațiile reprezentative ale acestora în ceea ce privește alocările din PAC, FSE+ și Fondul de coeziune. - Asigurarea faptului că o parte echitabilă din finanțarea UE ajunge la micii producători, cooperative și întreprinderi sociale rurale, reducând dependența de marile întreprinderi agricole. Promovarea achizițiilor publice responsabile din punct de vedere social (APRS) pentru alimente, energie și servicii rurale. Sprijinirea digitalizării și a formării în vederea modernizării inițiativelor din domeniul economiei sociale rurale, inclusiv prin programe de finanțare pentru perfecționarea și recalificarea lucrătorilor. - Excluderea din RGECA a întreprinderilor sociale din sectorul pescuitului și acvaculturii și din sectorul producției agricole primare. Prin prioritizarea dezvoltării rurale bazate pe economia socială, bugetul UE poate stimula incluziunea economică, securitatea alimentară și durabilitatea mediului, făcând ca fiecare euro să conteze pentru cetățenii europeni.

Hoofdtekst (automatic translation in slovenčina)

  • +V dlhodobom rozpočte EÚ sa musí uprednostňovať revitalizácia vidieka podporou sociálnych podnikov v prvovýrobe, zabezpečením hospodárskej odolnosti, udržateľnosti a tvorby pracovných miest. Vidiecke oblasti čelia vyľudňovaniu, hospodárskemu úpadku a obmedzeným príležitostiam napriek tomu, že sú kľúčom k potravinovej bezpečnosti a zelenej transformácii. Sociálne podniky môžu preklenúť túto priepasť podporou miestnej výroby, modelov obehového hospodárstva a komunitných inovácií. Byrokratická záťaž, obmedzený prístup k financovaniu a zložité mechanizmy financovania však bránia sociálnym podnikom v prístupe k finančným prostriedkom EÚ. Budúci rozpočet EÚ musí: - Zjednodušiť administratívne postupy pre subjekty sociálneho hospodárstva a ich zastupujúce organizácie pri prideľovaní prostriedkov z SPP, ESF+ a Kohézneho fondu. - Zabezpečiť, aby sa spravodlivý podiel finančných prostriedkov EÚ dostal k malým výrobcom, družstvám a vidieckym sociálnym podnikom, čím sa zníži závislosť od veľkých poľnohospodárskych podnikov. - Podporovať sociálne zodpovedné verejné obstarávanie potravín, energie a služieb na vidieku. - Podporovať digitalizáciu a odbornú prípravu s cieľom modernizovať iniciatívy vidieckeho sociálneho hospodárstva, a to aj prostredníctvom programov financovania zvyšovania úrovne zručností a rekvalifikácie pracovníkov. - Vylúčiť zo všeobecného nariadenia o skupinových výnimkách sociálne podniky v odvetví rybolovu a akvakultúry a v odvetví poľnohospodárskej prvovýroby. Uprednostnením rozvoja vidieka založeného na sociálnom hospodárstve môže rozpočet EÚ podporiť hospodárske začlenenie, potravinovú bezpečnosť a environmentálnu udržateľnosť, vďaka čomu bude každé euro pre európskych občanov dôležité.

Hoofdtekst (automatic translation in slovenščina)

  • +Dolgoročni proračun EU mora dati prednost oživitvi podeželja s podpiranjem socialnih podjetij v primarni proizvodnji, zagotavljanjem gospodarske odpornosti, trajnostnosti in ustvarjanja delovnih mest. Podeželska območja se soočajo z odseljevanjem, gospodarskim upadom in omejenimi priložnostmi, čeprav so ključna za prehransko varnost in zeleni prehod. Socialna podjetja lahko premostijo vrzel s spodbujanjem lokalne proizvodnje, modelov krožnega gospodarstva in inovacij, ki temeljijo na skupnosti. Vendar birokratska bremena, omejen dostop do financiranja in zapleteni mehanizmi financiranja socialna podjetja ovirajo pri dostopu do sredstev EU. Naslednji proračun EU mora: Poenostavitev upravnih postopkov za subjekte socialnega gospodarstva in njihove predstavniške organizacije pri dodelitvah v okviru SKP, ESS+ in Kohezijskega sklada. - Zagotoviti, da pravičen delež sredstev EU doseže male proizvajalce, zadruge in podeželska socialna podjetja, s čimer se zmanjša odvisnost od velikih kmetijskih podjetij. Spodbujanje družbeno odgovornih javnih naročil za hrano, energijo in storitve na podeželju. - podpirati digitalizacijo in usposabljanje za posodobitev pobud socialnega gospodarstva na podeželju, tudi s programi financiranja za izpopolnjevanje in preusposabljanje delavcev; - Izvzetje socialnih podjetij v sektorju ribištva in akvakulture ter sektorju primarne kmetijske proizvodnje iz uredbe o splošnih skupinskih izjemah. Proračun EU lahko z dajanjem prednosti razvoju podeželja, ki temelji na socialnem gospodarstvu, spodbudi gospodarsko vključevanje, prehransko varnost in okoljsko trajnostnost, tako da vsak evro šteje za evropske državljane.

Hoofdtekst (automatic translation in svenska)

  • +EU:s långtidsbudget måste prioritera en vitalisering av landsbygden genom att stödja sociala företag i primärproduktionen, säkerställa ekonomisk motståndskraft, hållbarhet och skapande av arbetstillfällen. Landsbygdsområdena står inför avfolkning, ekonomisk nedgång och begränsade möjligheter, trots att de är avgörande för livsmedelstryggheten och den gröna omställningen. Sociala företag kan överbrygga klyftan genom att främja lokal produktion, modeller för cirkulär ekonomi och samhällsbaserad innovation. Men byråkratiska bördor, begränsad tillgång till finansiering och komplexa finansieringsmekanismer hindrar sociala företag från att få tillgång till EU-medel. Nästa EU-budget måste - Förenkla de administrativa förfarandena för enheter inom den sociala ekonomin och deras representativa organisationer när det gäller anslag från den gemensamma jordbrukspolitiken, ESF+ och Sammanhållningsfonden. - Säkerställa att en skälig andel av EU:s finansiering når små producenter, kooperativ och sociala företag på landsbygden, vilket minskar beroendet av stora jordbruksföretag. Främja socialt ansvarsfull offentlig upphandling av livsmedel, energi och landsbygdstjänster. - Stödja digitalisering och utbildning för att modernisera initiativ inom den sociala ekonomin på landsbygden, även genom finansieringsprogram för kompetenshöjning och omskolning av arbetstagare. - Utesluta sociala företag inom fiskeri- och vattenbrukssektorn och sektorn för primär jordbruksproduktion från den allmänna gruppundantagsförordningen. Genom att prioritera landsbygdsutveckling som drivs av den sociala ekonomin kan EU:s budget främja ekonomisk inkludering, livsmedelstrygghet och miljömässig hållbarhet, så att varje euro räknas för EU-medborgarna.