Domnívám se, že od své intuice a uplatňování vytyčila politika Zelené dohody pro Evropu v prosinci 2019 důležitou a jasnou hranici mezi hospodářstvím založeným především na fosilních uhlovodících a hospodářstvím založeným na přijímání paliv z obnovitelných zdrojů. Evropské společenství si poprvé s celosvětovou autoritou stanovilo cíl dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí. Toho bude možné dosáhnout rozvojem hospodářství založeného na čistém vodíku. Abychom toho dosáhli, budeme muset odstranit velkou slabinu vodíkových energetických systémů, zabezpečení skladování, tohoto nádherného nosiče energie. Mezi epochální řešení patří polovodičové úložiště, které se opírá o nanotechnologie, pokročilé materiály a fotoniku. Tento režim skladování zaručuje vysokou hustotu energie v gravimetrických i objemových poměrech, což zajišťuje velmi vysoké bezpečnostní standardy. Investice a výzkum by proto měly směřovat k tomuto konkrétnímu cíli.