Čtvrtina občanů EU uvádí, že má zdravotní postižení, což je více než 100 milionů lidí. Podle Evropského účetního dvora však opatření EU na podporu osob se zdravotním postižením měla jen omezený dopad. Osoby se zdravotním postižením se v každodenním životě stále potýkají s různými formami diskriminace a překážkami. Mnoho veřejných budov a dopravních systémů zůstává nepřístupných. Na pracovišti jsou nedostatečně zastoupeni a nemají dostatečnou podporu, aby zůstali zaměstnáni. Děti se zdravotním postižením mají potíže s přístupem k inkluzivnímu vzdělávání, které odpovídá jejich potřebám. Čelí také velkým překážkám v přístupu ke zdravotní péči, sportu, kultuře a účasti na politickém životě. Tyto systémové překážky přispívají k výrazně vyššímu riziku sociálního vyloučení a chudoby. Členské státy samozřejmě hrají klíčovou úlohu, ale EU musí jít příkladem a prosazovat důraznější opatření. Ačkoli strategie EU pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období 2021–2030 stanoví ambiciózní cíle, současný systém monitorování jasně neprokazuje, jak fondy EU zlepšují životy osob se zdravotním postižením. V zájmu řešení těchto nedostatků by EU měla výrazně navýšit své finanční prostředky na zlepšení přístupnosti, investice do inkluzivních vzdělávacích programů, podporu iniciativ profesní integrace a zahájení osvětových kampaní zaměřených na boj proti stereotypům. Posílení těchto opatření není jen otázkou práv, ale je nezbytné vybudovat spravedlivější Evropu, v níž může každý žít důstojně a nezávisle bez ohledu na své schopnosti.