Obyvatelstvo je čím dál šedivější a my na to nejsme připraveni. Stárnutí je univerzální zážitek a nemusí se rýmovat s osamělostí, postižením a závislostí na druhých. Dnes se senioři, jejichž zdraví klesá, buď stáhnou ze společenského života a zůstanou doma, nebo, když se jejich stav ještě zhoršil, se přestěhují do pečovatelského domu. Velká část starších lidí neodpovídá ani jedné z těchto možností, i když stále potřebují nějakou podporu v každodenním životě - jsou aktivní a živí, ale bojují se stárnutím sami. Abych to uvedl do souvislostí, v roce 2018 žily 4 z 10 žen v EU ve věku 65 let a více samy a přibližně jedna desetina starších osob čelila zátěži související s náklady na bydlení. Dnes je s největší pravděpodobností ještě více starších lidí těžko si dovolit své bydlení. Jsem přesvědčen, že společné bydlení je skvělým řešením této výzvy. Jedná se o typ společného bydlení, kde senioři žijí společně v komunitním prostředí. Přínosy? Dostupné náklady (rozdělené všemi obyvateli), přístupný prostor navržený s ohledem na potřeby starších osob, podpůrné služby (zdravotní péče, příprava jídla, doprava), nezávislost, boj proti osamělosti a v neposlední řadě vzájemná podpora a sociální interakce. Výzkum ukazuje, že sociální spojení pomáhá seniorům zůstat ostrý a šťastný, zlepšuje kognitivní flexibilitu a duševní zdraví. Společné bydlení by mělo být urychleně rozvíjeno s finanční podporou EU, členských států nebo místních samospráv.