Představuji si EU, v níž budou při utváření naší společné budoucnosti stejně oceňovány hlasy všech generací – mladých, starých i mezi nimi. Skutečně vzkvétající společnost by byla mezigenerační již od návrhu: kde mládež přináší inovace a energii, starší generace nabízejí moudrost a zkušenosti a střední generace pomáhají překlenout oba světy prostřednictvím vedení a spolupráce. Co by se teď mělo stát, aby to bylo skutečné? Každá významná politika – od klimatu přes bydlení až po digitální transformaci – by měla zahrnovat formální konzultace s radami mládeže, sítěmi seniorů a mezigeneračními fóry, aby se zajistilo, že z rozhodnutí budou mít prospěch všechny věkové skupiny. Vzdělávání by nemělo skončit ve škole. Potřebujeme robustní programy, které pomohou starším dospělým zůstat v kontaktu s novými technologiemi a vybaví mladé lidi občanskou a demokratickou gramotností. Města a obce by měly podporovat společná komunitní centra, kde se mohou setkávat generace, vyměňovat si nápady a budovat vztahy – od projektů společného bydlení až po kulturní centra smíšeného věku. Klimatická spravedlnost je ze své podstaty mezigenerační. Rozhodnutí musí zohledňovat dlouhodobé dopady na životní prostředí a mládež musí být aktivně zapojena do strategií udržitelnosti. Sjednocená Evropa začíná sjednocenými generacemi. Stavějme mosty, nikoli zdi, mezi věkovými skupinami a navrhujme politiky, které pomohou každému občanovi bez ohledu na věk přispět k prosperující společnosti a mít z ní prospěch.