Ekonomika blahobytu nabízí transformační model, který má zajistit, aby budoucí generace nebyly zatíženy důsledky dnešních rozhodnutí. Neudržitelný hospodářský růst často vede k dlouhodobým sociálním, zdravotním a environmentálním nákladům, které ohrožují blahobyt současných i budoucích generací a udržitelnost naší planety. Ekonomika blahobytu přesahuje HDP jako jediné měřítko pokroku a integruje ukazatele, jako je duševní a fyzické zdraví, udržitelnost životního prostředí a sociální spravedlnost. Začlenění ekonomiky blahobytu do rozhodovacího procesu EU pomůže lépe řešit současné výzvy a zároveň chránit potřeby a práva budoucích generací. Tento přístup podporuje mezigenerační spravedlnost tím, že zajišťuje, aby dnešní rozhodnutí neohrožovala schopnost budoucích generací prosperovat. Koncept ekonomiky blahobytu lze nalézt v různých iniciativách EU: závěry z roku 2019 o ekonomice blahobytu, zprávu Společného výzkumného střediska z roku 2024 nazvanou „Udržitelné a inkluzivní dobré životní podmínky“. Mimo EU byl Wales první zemí, která chránila zájmy budoucích generací prostřednictvím „zákona o dobrých životních podmínkách budoucích generací z roku 2015“. Síť EuroHealtNet, partnerství pro zdraví, dobré životní podmínky a snižování nerovností, shromáždila osvědčené postupy v oblasti ekonomiky blahobytu a navrhla využít evropský semestr jako mechanismus k dosažení ekonomiky blahobytu. Přijetí přístupu založeného na ekonomice blahobytu má zásadní význam pro úspěch mezigenerační iniciativy v oblasti spravedlnosti.