V EU, kde se generace sjednocují v zájmu prosperující společnosti, žijí dnes lidé všech věkových kategorií v mírovém světě s prosperujícím přírodním prostředím a socioekonomickými systémy, které jim umožňují žít co nejlépe – mají přístup ke vzdělání, potravinám a bydlení, mohou využívat veřejnou dopravu a jízdní kola, aby se dostali tam, kam jedou, mají přístup k pracovním místům, která jim poskytují přiměřenou odměnu za dobrý život. Na konci svého pracovního života mají důchod, který jim umožňuje žít bez finančního stresu. Totéž platí za 50 let ode dneška, kdy tito mladí lidé odejdou do důchodu a přejdou od zaměstnání k důchodům. Totéž platí o 50 let později, kdy jejich vnoučata stojí na jejich místě. To vše vyžaduje, aby procesy tvorby politik zohledňovaly dlouhodobé a průřezové dopady politik na současné a budoucí generace všech věkových kategorií. K tomu musí EU využívat nástroje a metody, jako je strategický výhled a integrované modely, aby vypadala dlouhodoběji. Sila je třeba překlenout mezi oblastmi politiky a normální neodborní lidé, zejména mladí lidé jako zástupci generací, které se ještě nenarodily, musí být konzultováni, aby poznali své potřeby, obavy a touhy po dnešním i budoucím světě. Toto zapojení musí být smysluplné a musí mít skutečný dopad na politiku. Příklady institucí pro budoucí generace a mezigenerační spravedlnost z celého světa mohou EU sloužit jako příklady, z nichž se může poučit a na nichž může stavět.