.png)
L-Indirizzar tal-mibgħeda fis-soċjetà
Semma’ leħnek u tħalli impatt fuq il-politika
Bidliet fi "Ejjew nimitaw kif il-bidliet soċjali fl-NGOs jagħmlu”
Titlu
- +{"es"=>"Imitemos cómo hacen los cambios sociales en las ONG", "machine_translations"=>{"bg"=>"Нека подражаваме на социалните промени в НПО", "cs"=>"Napodobujme sociální změny v nevládních organizacích", "da"=>"Lad os efterligne, hvordan sociale ændringer i NGO'er skaber", "de"=>"Lassen Sie uns nachahmen, wie soziale Veränderungen in NGOs bewirken", "el"=>"Ας μιμηθούμε τον τρόπο με τον οποίο πραγματοποιούνται οι κοινωνικές αλλαγές στις ΜΚΟ", "en"=>"Let’s imitate how social changes in NGOs make", "et"=>"Kujutlegem, kuidas sotsiaalsed muutused valitsusvälistes organisatsioonides toimuvad.", "fi"=>"Jäljitelkäämme, miten yhteiskunnalliset muutokset kansalaisjärjestöissä saavat aikaan", "fr"=>"Imitons la manière dont les changements sociaux au sein des ONG s’opèrent", "ga"=>"Déanaimis aithris ar an gcaoi a ndéanann athruithe sóisialta in eagraíochtaí neamhrialtasacha", "hr"=>"Imitirajmo kako društvene promjene u nevladinim organizacijama", "hu"=>"Utánozzuk, hogyan változnak a társadalmi változások a nem kormányzati szervezetekben", "it"=>"Imitiamo il modo in cui avvengono i cambiamenti sociali nelle ONG", "lt"=>"Imkime, kaip socialiniai pokyčiai daro NVO", "lv"=>"Atdarināsim, kā notiek sociālās pārmaiņas NVO", "mt"=>"Ejjew nimitaw kif il-bidliet soċjali fl-NGOs jagħmlu", "nl"=>"Laten we imiteren hoe sociale veranderingen in NGO’s maken", "pl"=>"Naśladujmy zmiany społeczne w organizacjach pozarządowych", "pt"=>"Vamos imitar a forma como as mudanças sociais nas ONG fazem", "ro"=>"Să imităm cum fac schimbările sociale din ONG-uri", "sk"=>"Napodobňujme, ako sociálne zmeny v mimovládnych organizáciách", "sl"=>"Posnemimo, kako družbene spremembe vplivajo na nevladne organizacije.", "sv"=>"Låt oss imitera hur sociala förändringar i icke-statliga organisationer gör"}}
Kontenut prinċipali
- +["Tras 6 años trabajando para la ONG Instituto Jane Goodall en Congo he podido comprender y observar cómo consiguen de forma eficaz un cambio radical en la sociedad. Al inicio de su trabajo los chimpancés eran despreciados como seres vivos. Se cazaban para ser mascotas o para comerciar con su carne. A día de hoy la población ciudadana los respeta y protege y la mayoría de los traficantes se han convertido en cuidadores de la reserva. ¿Cómo lo han conseguido?\n\nMediante el método \"Triangle Approach\".\n\nSe trata de una estrategia de tres frentes:\n1. Cuidado de los seres afectados.\n2. Educación ciudadana.\n3. Medidas legislativas.\n\nConsidero que esta estrategia es aplicable también al problema de el odio en nuestra sociedad siendo fundamental plantear un abordaje en esos mismos 3 puntos:\n\n1. Protección y apoyo a las víctimas. Mediante una red de soporte que les ayude a superar el daño emocional y salir del ecosistema donde están siendo dañados.\n\n2. Educación ciudadana. En las escuelas desde edad temprana pero también hacia los adultos mediante campañas sociales y en medios de comunicación. En este apartado considero fundamental ofrecer alternativas a empresas y \"haters\" para modular su energía hacia nuevos objetivos positivos (como en la ONG los furtivos pasaron a cuidadores).\n\n3. Legislación. Establecer límites más claros a lo que es y qué no libertad de expresión y mayores multas a las plataformas o medios que no cumplan los límites contra el odio.\n\nPodemos hacer este cambio. Vamos", ["След 6 години работа в неправителствената организация Jane Goodall Institute в Конго успях да разбера и наблюдавам как те ефективно постигат радикална промяна в обществото. В началото на своята работа шимпанзетата били презирани като живи същества. Те са били ловувани, за да бъдат домашни любимци или да търгуват с месото си. Днес гражданите ги уважават и защитават, а по-голямата част от трафикантите са станали пазители на резервата. Как са го взели? Използване на метода „триъгълник“. Това е стратегия в три направления: 1. Грижа за засегнатите същества. 2. Образованието на гражданите. 3. Законодателни мерки. Считам, че тази стратегия е приложима и по отношение на проблема с омразата в нашето общество, тъй като е от съществено значение да се предложи подход в същите тези 3 точки: 1. Защита и подкрепа за жертвите. Чрез мрежа за подкрепа, която им помага да преодолеят емоционалните щети и да напуснат екосистемата, където са увредени. 2. Образованието на гражданите. В училищата от ранна възраст, но и към възрастните чрез социални и медийни кампании. В този раздел считам, че е от съществено значение да се предложат алтернативи на дружествата и „мразещите“, за да се модулира тяхната енергия към нови положителни цели (както в НПО „стелт“ отиде при лицата, полагащи грижи). 3. Законодателство. Определете по-ясни граници за това какво е и какво не е свобода на изразяване и по-високи глоби за платформи или медии, които не отговарят на ограниченията срещу омразата. Можем да направим тази промяна. Да вървим", "Po 6 letech práce pro nevládní organizaci Jane Goodall Institute v Kongu jsem byl schopen pochopit a pozorovat, jak účinně dosahují radikálních změn ve společnosti. Na počátku své práce byli šimpanzi opovrhováni jako živé bytosti. Byli loveni, aby se stali domácími mazlíčky nebo obchodovali se svým masem. Občanské obyvatelstvo je dnes respektuje a chrání a většina obchodníků s lidmi se stala strážci rezervy. Jak se k tomu dostali? Použití metody „trojúhelníkového přístupu“. Jedná se o třístupňovou strategii: 1. Péče o postižené bytosti. 2. Vzdělávání občanů. 3. Legislativní opatření. Domnívám se, že tato strategie je použitelná i na problém nenávisti v naší společnosti, neboť je zásadní navrhnout přístup v týchž třech bodech: 1. Ochrana a podpora obětí. Prostřednictvím podpůrné sítě, která jim pomáhá překonat emocionální poškození a opustit ekosystém, kde jsou poškozovány. 2. Vzdělávání občanů. Ve školách od raného věku, ale také vůči dospělým prostřednictvím sociálních a mediálních kampaní. V této části považuji za zásadní nabídnout společnostem a „nenávistníkům“ alternativy k modulaci jejich energie směrem k novým pozitivním cílům (stejně jako v případě nevládní organizace šlo utajení k pečovatelům). 3. Právní předpisy. Stanovit jasnější limity toho, co je a co není svoboda projevu a vyšší pokuty pro platformy nebo média, které nesplňují limity proti nenávisti. Tuhle změnu můžeme udělat. Jdeme na to", "Efter 6 års arbejde for NGO'en Jane Goodall Institute i Congo har jeg været i stand til at forstå og observere, hvordan de effektivt opnår radikale ændringer i samfundet. I begyndelsen af deres arbejde blev chimpanser foragtet som levende væsener. De blev jaget for at være kæledyr eller for at handle med deres kød. I dag respekterer og beskytter borgerne dem, og størstedelen af menneskehandlerne er blevet reservatets vogtere. Hvordan fik de fat i den? Ved hjælp af \"trekantmetoden\". Der er tale om en trestrenget strategi: 1. Omsorg for de berørte væsner. 2. Borgeruddannelse. 3. Lovgivningsmæssige foranstaltninger. Jeg mener, at denne strategi også kan anvendes på problemet med had i vores samfund, da det er afgørende at foreslå en tilgang på de samme tre punkter: 1. Beskyttelse af og støtte til ofre. Gennem et supportnetværk, der hjælper dem med at overvinde følelsesmæssig skade og forlade økosystemet, hvor de bliver beskadiget. 2. Borgeruddannelse. I skoler fra en tidlig alder, men også over for voksne gennem sociale kampagner og mediekampagner. I dette afsnit mener jeg, at det er vigtigt at tilbyde alternativer til virksomheder og \"hadere\" for at modulere deres energi i retning af nye positive mål (som i NGO'en gik stealth til plejere). 3. Lovgivning. fastsætte klarere grænser for, hvad der er ytringsfrihed, og hvad der ikke er ytringsfrihed, og højere bøder for platforme eller medier, der ikke overholder grænserne for had. Vi kan gøre denne ændring. Lad os gå", "Nach 6 Jahren Arbeit für die NGO Jane Goodall Institute in Kongo konnte ich verstehen und beobachten, wie sie einen radikalen Wandel in der Gesellschaft bewirken. Zu Beginn ihrer Arbeit wurden Schimpansen als Lebewesen verachtet. Sie wurden gejagt, um Haustiere zu sein oder um mit ihrem Fleisch zu handeln. Heute respektiert und schützt die Bürgerbevölkerung sie, und die Mehrheit der Menschenhändler ist zu Hütern der Reserve geworden. Wie haben sie es bekommen? Verwenden Sie die Methode „Dreiecksansatz“. Dies ist eine dreigleisige Strategie: 1. Pflege der betroffenen Wesen. 2. Bürgerbildung. 3. Gesetzgeberische Maßnahmen. Ich bin der Ansicht, dass diese Strategie auch auf das Problem des Hasses in unserer Gesellschaft anwendbar ist, um einen Ansatz in diesen drei Punkten vorzuschlagen: 1. Schutz und Unterstützung der Opfer. Durch ein Unterstützungsnetzwerk, das ihnen hilft, emotionale Schäden zu überwinden und das Ökosystem dort zu verlassen, wo sie beschädigt werden. 2. Bürgerbildung. In Schulen von einem frühen Alter, aber auch gegenüber Erwachsenen durch Social- und Media-Kampagnen. In diesem Abschnitt halte ich es für wesentlich, Unternehmen und „Hassern“ Alternativen anzubieten, um ihre Energie in Richtung neuer positiver Ziele zu modulieren (wie in der NGO die Stealth an Betreuer ging). 3. Rechtsvorschriften. Setzen Sie klarere Grenzen für das, was ist und was nicht Meinungsfreiheit und höhere Bußgelder für Plattformen oder Medien, die die Grenzen gegen Hass nicht erfüllen. Wir können diese Veränderung vornehmen. Lass uns gehen", "Μετά από 6 χρόνια εργασίας για τη ΜΚΟ Jane Goodall Institute στο Κονγκό, μπόρεσα να καταλάβω και να παρατηρήσω πώς επιτυγχάνουν αποτελεσματικά ριζικές αλλαγές στην κοινωνία. Στην αρχή της εργασίας τους, οι χιμπατζήδες περιφρονούνταν ως ζωντανά όντα. Κυνηγήθηκαν για να είναι κατοικίδια ζώα ή για να εμπορεύονται το κρέας τους. Σήμερα ο πληθυσμός των πολιτών τους σέβεται και τους προστατεύει και η πλειοψηφία των διακινητών έχουν γίνει φύλακες του αποθέματος. Πώς το πήραν; Με τη μέθοδο της «τριγωνικής προσέγγισης». Πρόκειται για μια τριπλή στρατηγική: 1. Φροντίδα για τα προσβεβλημένα όντα. 2. Εκπαίδευση των πολιτών. 3. Νομοθετικά μέτρα. Θεωρώ ότι αυτή η στρατηγική ισχύει και για το πρόβλημα του μίσους στην κοινωνία μας, δεδομένου ότι είναι απαραίτητο να προταθεί μια προσέγγιση στα ίδια 3 σημεία: 1. Προστασία και υποστήριξη των θυμάτων. Μέσω ενός δικτύου υποστήριξης που τους βοηθά να ξεπεράσουν τις συναισθηματικές βλάβες και να εγκαταλείψουν το οικοσύστημα όπου καταστρέφονται. 2. Εκπαίδευση των πολιτών. Στα σχολεία από μικρή ηλικία αλλά και προς τους ενήλικες μέσω εκστρατειών στα μέσα κοινωνικής δικτύωσης και στα μέσα ενημέρωσης. Σε αυτό το τμήμα θεωρώ απαραίτητο να προσφέρω εναλλακτικές λύσεις στις εταιρείες και τους «μισητές» για να προσαρμόσουν την ενέργειά τους προς νέους θετικούς στόχους (καθώς στην ΜΚΟ η μυστικότητα πήγε στους φροντιστές). 3. Νομοθεσία. Να θέσει σαφέστερα όρια στο τι είναι και τι δεν είναι ελευθερία έκφρασης και υψηλότερα πρόστιμα για πλατφόρμες ή μέσα ενημέρωσης που δεν πληρούν τα όρια κατά του μίσους. Μπορούμε να κάνουμε αυτή την αλλαγή. Πάμε", "After 6 years working for the NGO Jane Goodall Institute in Congo I have been able to understand and observe how they effectively achieve radical change in society. At the beginning of their work, chimpanzees were despised as living beings. They were hunted to be pets or to trade with their meat. Today the citizen population respects and protects them and the majority of traffickers have become guardians of the reserve. How did they get it? Using the “Triangle Approach” method. This is a three-pronged strategy: 1. Care for the affected beings. 2. Citizen education. 3. Legislative measures. I consider that this strategy is also applicable to the problem of hatred in our society being essential to propose an approach in those same 3 points: 1. Protection and support for victims. Through a support network that helps them overcome emotional damage and leave the ecosystem where they are being damaged. 2. Citizen education. In schools from an early age but also towards adults through social and media campaigns. In this section I consider it essential to offer alternatives to companies and “haters” to modulate their energy towards new positive objectives (as in the NGO the stealth went to carers). 3. Legislation. Set clearer limits to what is and what is not freedom of expression and higher fines for platforms or media that do not meet the limits against hatred. We can make this change. Let’s go", "Pärast 6 aastat tööd Kongos asuvas valitsusvälises organisatsioonis Jane Goodall Institute olen suutnud mõista ja jälgida, kuidas nad ühiskonnas radikaalseid muutusi tõhusalt saavutavad. Oma töö alguses põlgasid šimpansid elavaid olendeid. Neid kütiti, et nad oleksid lemmikloomad või kaupleksid nende lihaga. Tänapäeval austab ja kaitseb kodanikke elanikkond ning suurem osa inimkaubitsejatest on saanud reservi hoidjateks. Kuidas nad selle said? „kolmnurkse lähenemisviisi” meetodi kasutamine. See on kolmeosaline strateegia: 1. Hoolitsege mõjutatud olendite eest. 2. Kodanike haridus. 3. Seadusandlikud meetmed. Leian, et see strateegia on kohaldatav ka vihkamise probleemile meie ühiskonnas, mis on hädavajalik, et pakkuda välja lähenemisviis nendes kolmes punktis: 1. Ohvrite kaitse ja toetamine. Tugivõrgustiku kaudu, mis aitab neil ületada emotsionaalset kahju ja jätta ökosüsteem sinna, kus neid kahjustatakse. 2. Kodanike haridus. Koolides alates varasest east, aga ka täiskasvanutele suunatud sotsiaal- ja meediakampaaniate kaudu. Selles osas pean oluliseks pakkuda ettevõtetele ja vihkajatele alternatiive, et suunata oma energia uute positiivsete eesmärkide poole (nagu valitsusvälises organisatsioonis läks hooletusse hooldajad). 3. Õigusaktid. Kehtestada selgemad piirid sellele, mis on ja mis ei ole sõnavabadus, ning suuremad trahvid platvormidele või meediale, mis ei vasta vihkamise vastastele piiridele. Me saame seda muutust teha. Lähme nüüd", "Työskenneltyäni 6 vuotta Jane Goodall Institute -kansalaisjärjestössä Kongossa olen pystynyt ymmärtämään ja tarkkailemaan, miten ne voivat tehokkaasti saada aikaan radikaaleja muutoksia yhteiskunnassa. Työnsä alussa simpansseja halveksittiin elävinä olentoina. Heitä metsästettiin ollakseen lemmikkejä tai käydäkseen kauppaa lihallaan. Nykyään kansalaiset kunnioittavat ja suojelevat heitä, ja suurimmasta osasta ihmiskauppiaita on tullut reservin vartijoita. Miten he saivat sen? Käytetään kolmiomenetelmää. Kyseessä on kolmiosainen strategia: 1. Huolehdi kärsivistä olennoista. 2. Kansalaiskasvatus. 3. Lainsäädäntötoimet. Katson, että tätä strategiaa voidaan soveltaa myös siihen ongelmaan, että viha yhteiskunnassamme on olennaisen tärkeää, jotta voidaan ehdottaa lähestymistapaa näissä kolmessa kohdassa: 1. Uhrien suojelu ja tukeminen. Tukiverkoston kautta, joka auttaa heitä voittamaan emotionaaliset vahingot ja poistumaan ekosysteemistä, jossa he ovat vahingoittuneet. 2. Kansalaiskasvatus. Kouluissa varhaisesta iästä lähtien, mutta myös aikuisille sosiaalisten ja mediakampanjoiden kautta. Tässä jaksossa pidän olennaisen tärkeänä, että yrityksille ja vihamiehille tarjotaan vaihtoehtoja, jotta ne voivat mukauttaa energiansa uusiin myönteisiin tavoitteisiin (kuten kansalaisjärjestössä varkaudet menivät hoitajille). 3. Lainsäädäntö. Asetetaan selkeämmät rajat sille, mikä on ja mikä ei ole sananvapautta, ja korkeammat sakot alustoille tai tiedotusvälineille, jotka eivät täytä vihan vastaisia rajoja. Voimme tehdä tämän muutoksen. Mennään", "Après 6 ans de travail pour l'ONG Jane Goodall Institute au Congo, j'ai pu comprendre et observer comment ils parviennent efficacement à un changement radical dans la société. Au début de leur travail, les chimpanzés étaient méprisés comme des êtres vivants. Ils ont été chassés pour être des animaux de compagnie ou pour commercer avec leur viande. Aujourd'hui, la population citoyenne les respecte et les protège et la majorité des trafiquants sont devenus les gardiens de la réserve. Comment l'ont-ils eu? Utilisation de la méthode «Triangle Approach» (Approche triangulaire). Il s'agit d'une stratégie à trois volets: 1. Prendre soin des êtres affectés. 2. L'éducation des citoyens. 3. Mesures législatives. Je considère que cette stratégie est également applicable au problème de la haine dans notre société étant essentiel pour proposer une approche dans ces mêmes 3 points: 1. Protection et soutien aux victimes. Grâce à un réseau de soutien qui les aide à surmonter les dommages émotionnels et à quitter l'écosystème où ils sont endommagés. 2. L'éducation des citoyens. Dans les écoles dès le plus jeune âge mais aussi envers les adultes à travers des campagnes sociales et médiatiques. Dans cette section, je considère qu’il est essentiel d’offrir des alternatives aux entreprises et aux «haïsseurs» afin de moduler leur énergie vers de nouveaux objectifs positifs (comme dans l’ONG, la furtivité est allée aux aidants). 3. Législation. Fixer des limites plus claires à ce qui est et ce qui n'est pas la liberté d'expression et des amendes plus élevées pour les plateformes ou les médias qui ne respectent pas les limites contre la haine. Nous pouvons faire ce changement. Allons-y", "Tar éis 6 bliana ag obair don NGO Jane Goodall Institiúid sa Chongó Bhí mé in ann a thuiscint agus breathnú ar conas iad a bhaint amach go héifeachtach athrú radacach sa tsochaí. Ag tús a gcuid oibre, bhí drochmheas ar chimpanzees mar dhaoine beo. Rinneadh iad a fhiach le bheith ina bpeataí nó le trádáil lena gcuid feola. Sa lá atá inniu ann tá meas agus cosaint ag an daonra saoránach orthu agus tá tromlach na ngáinneálaithe ina gcaomhnóirí ar an gcúlchiste. Conas a fuair siad é? An modh ‘Cur Chuige Triantánach’ a úsáid. Is straitéis tríthoiseach í seo: 1. Tabhair aire do na daoine atá buailte. 2. Oideachas saoránach. 3. Bearta reachtacha. Measaim go bhfuil an straitéis seo infheidhme freisin maidir le fadhb an fhuatha inár sochaí a bheith bunriachtanach chun cur chuige a mholadh sna 3 phointe chéanna sin: 1. Cosaint agus tacaíocht d’íospartaigh. Trí líonra tacaíochta a chuidíonn leo damáiste mothúchánach a shárú agus an t-éiceachóras a fhágáil ina bhfuil damáiste á dhéanamh dóibh. 2. Oideachas saoránach. I scoileanna ó aois óg ach freisin i dtreo daoine fásta trí fheachtais shóisialta agus meán. Sa roinn seo, measaim go bhfuil sé ríthábhachtach roghanna malartacha ar chuideachtaí agus ar ‘haters’ a chur ar fáil chun a gcuid fuinnimh a mhodhnú i dtreo cuspóirí dearfacha nua (amhail san eagraíocht neamhrialtasach a chuaigh an stealth chuig cúramóirí). 3. Reachtaíocht. Teorainneacha níos soiléire a leagan síos maidir leis an méid atá i gceist agus leis an méid nach bhfuil i gceist leis an tsaoirse chun tuairimí a nochtadh agus fíneálacha níos airde a leagan síos d’ardáin nó do na meáin nach gcomhlíonann na teorainneacha i gcoinne an fhuatha. Is féidir linn an t-athrú seo a dhéanamh. Seo linn", "Nakon 6 godina rada za nevladinu organizaciju Jane Goodall Institut u Kongu uspio sam razumjeti i promatrati kako učinkovito postižu radikalne promjene u društvu. Na početku svog rada, čimpanze su prezrene kao živa bića. Lovili su ih da budu kućni ljubimci ili da trguju sa svojim mesom. Danas ih građani poštuju i štite, a većina trgovaca ljudima postala je čuvarima rezervata. Kako su ga nabavili? Primjenom metode trokutastog pristupa. Riječ je o trodijelnoj strategiji: 1. Briga za pogođena bića. 2. Edukacija građana. 3. Zakonodavne mjere. Smatram da je ta strategija primjenjiva i na problem mržnje u našem društvu jer je ključna za predlaganje pristupa u tim istim trima točkama: 1. Zaštita i potpora žrtvama. Kroz mrežu podrške koja im pomaže u prevladavanju emocionalnih oštećenja i napuštanju ekosustava u kojem su oštećeni. 2. Edukacija građana. U školama od rane dobi, ali i prema odraslima putem društvenih i medijskih kampanja. U ovom odjeljku smatram da je ključno ponuditi alternative poduzećima i „prijetnjama” kako bi se njihova energija prilagodila novim pozitivnim ciljevima (budući da je u nevladinoj organizaciji nevidljivost pripala njegovateljima). 3. Zakonodavstvo. Postaviti jasnija ograničenja za ono što jest, a što nije sloboda izražavanja i više novčane kazne za platforme ili medije koji ne ispunjavaju granice protiv mržnje. Možemo napraviti ovu promjenu. Idemo", "A kongói Jane Goodall Intézetnél eltöltött hat év után sikerült megértenem és megfigyelnem, hogyan érnek el radikális változást a társadalomban. Munkájuk kezdetén a csimpánzokat megvetették, mint élőlényeket. Azért vadásztak rájuk, hogy háziállatok legyenek, vagy hogy kereskedjenek a húsukkal. Ma a lakosság tiszteletben tartja és védi őket, és az emberkereskedők többsége a rezervátum őrzőjévé vált. Hogy szerezték meg? A „háromszög-megközelítés” módszerének alkalmazása. Ez egy háromágú stratégia: 1. Gondoskodás az érintett lényekről. 2. A polgárok oktatása. 3. Jogalkotási intézkedések. Úgy vélem, hogy ez a stratégia a társadalmunkban tapasztalható gyűlölet problémájára is alkalmazható, mivel elengedhetetlen ahhoz, hogy ugyanezen 3 pontban megközelítést javasoljunk: 1. Az áldozatok védelme és támogatása. Egy támogató hálózaton keresztül, amely segít nekik leküzdeni az érzelmi károkat, és elhagyni az ökoszisztémát, ahol károsodnak. 2. A polgárok oktatása. Az iskolákban korai életkortól kezdve, de a felnőttek felé is, közösségi és médiakampányok révén. Ebben a szakaszban alapvető fontosságúnak tartom, hogy alternatívákat kínáljunk a vállalatok és a „gyűlölők” számára, hogy energiájukat új pozitív célkitűzések felé modulálják (ahogyan a nem kormányzati szervezetnél a gondozókat leplezték le). 3. Jogszabályok. Világosabb határokat kell szabni annak, hogy mi a véleménynyilvánítás szabadsága és mi nem, és magasabb bírságokat kell kiszabni azokra a platformokra vagy médiára, amelyek nem felelnek meg a gyűlölet elleni korlátoknak. Meg tudjuk csinálni ezt a változást. Menjünk!", "Dopo 6 anni di lavoro per l'ONG Jane Goodall Institute in Congo sono stato in grado di capire e osservare come raggiungono efficacemente un cambiamento radicale nella società. All'inizio del loro lavoro, gli scimpanzé erano disprezzati come esseri viventi. Erano cacciati per essere animali domestici o per commerciare con la loro carne. Oggi la popolazione cittadina li rispetta e li protegge e la maggior parte dei trafficanti sono diventati guardiani della riserva. Come l'hanno presa? Utilizzando il metodo del “Triangolo di Approccio”. Si tratta di una strategia articolata su tre fronti: 1. Prendersi cura degli esseri colpiti. 2. Educazione dei cittadini. 3. Misure legislative. Ritengo che questa strategia sia applicabile anche al problema dell'odio nella nostra società, essendo essenziale proporre un approccio in quegli stessi 3 punti: 1. Protezione e sostegno alle vittime. Attraverso una rete di supporto che li aiuta a superare i danni emotivi e lasciare l'ecosistema in cui vengono danneggiati. 2. Educazione dei cittadini. Nelle scuole fin dalla tenera età ma anche verso gli adulti attraverso campagne social e mediatiche. In questa sezione ritengo essenziale offrire alternative alle imprese e agli \"odiatori\" per modulare le loro energie verso nuovi obiettivi positivi (come nell'ONG la furtività è andata ai prestatori di assistenza). 3. Legislazione. Fissare limiti più chiari a ciò che è e ciò che non è libertà di espressione e multe più elevate per le piattaforme o i media che non soddisfano i limiti contro l'odio. Possiamo fare questo cambiamento. Andiamo", "Po šešerių metų darbo nevyriausybinėje organizacijoje „Jane Goodall Institute“ Konge man pavyko suprasti ir stebėti, kaip jie veiksmingai pasiekia radikalius pokyčius visuomenėje. Savo darbo pradžioje šimpanzės buvo paniekintos kaip gyvos būtybės. Jie buvo medžiojami kaip naminiai gyvūnai arba prekiauti savo mėsa. Šiandien piliečiai juos gerbia ir saugo, o dauguma prekiautojų žmonėmis tapo rezervo globėjais. Kaip jie tai gavo? Naudojant „Triangle“ metodą. Tai yra trijų krypčių strategija: 1. Rūpinkitės nukentėjusiomis būtybėmis. 2. Piliečių švietimas. 3. Teisėkūros priemonės. Manau, kad ši strategija taip pat taikytina neapykantos mūsų visuomenėje problemai, nes būtina pasiūlyti požiūrį tais pačiais 3 punktais: 1. Aukų apsauga ir parama joms. Per paramos tinklą, kuris padeda jiems įveikti emocinę žalą ir palikti ekosistemą, kurioje jie yra pažeisti. 2. Piliečių švietimas. Mokyklose nuo ankstyvo amžiaus, bet taip pat ir suaugusiems, vykdant socialines ir žiniasklaidos kampanijas. Šiame skirsnyje, mano nuomone, labai svarbu pasiūlyti alternatyvas įmonėms ir „neapsipirkėjams“, kad jų energija būtų pritaikyta naujiems teigiamiems tikslams (kaip NVO slapta buvo skirta slaugytojams). 3. Teisės aktai. Nustatyti aiškesnius apribojimus, susijusius su tuo, kas yra, o kas nėra saviraiškos laisvė, ir nustatyti didesnes baudas platformoms ar žiniasklaidai, kurios neatitinka prieš neapykantą nukreiptų ribų. Mes galime padaryti šį pokytį. Eime", "Pēc 6 gadiem, strādājot NVO Jane Goodall institūtā Kongo, man ir izdevies saprast un novērot, kā viņi efektīvi panāk radikālas pārmaiņas sabiedrībā. Viņu darba sākumā šimpanzes tika nicinātas kā dzīvās būtnes. Viņi tika medīti, lai būtu mājdzīvnieki vai tirgotos ar savu gaļu. Šodien iedzīvotāji viņus ciena un aizsargā, un lielākā daļa cilvēku tirgotāju ir kļuvuši par rezerves sargiem. Kā viņi to dabūja? Izmantojot “Trijstūra pieejas” metodi. Tā ir trīsvirzienu stratēģija: 1. Rūpes par skartajām būtnēm. 2. Pilsoņu izglītība. 3. Leģislatīvi pasākumi. ES uzskatu, ka šī stratēģija attiecas arī uz naidu mūsu sabiedrībā, kas ir būtiska, lai ierosinātu pieeju tajos pašos 3 punktos: 1. Cietušo aizsardzība un atbalsts. Izmantojot atbalsta tīklu, kas palīdz pārvarēt emocionālo kaitējumu un atstāt ekosistēmu vietā, kur tie tiek bojāti. 2. Pilsoņu izglītība. Skolās no agrīna vecuma, kā arī pieaugušajiem, izmantojot sociālās un plašsaziņas līdzekļu kampaņas. Šajā sadaļā es uzskatu, ka ir svarīgi piedāvāt alternatīvas uzņēmumiem un “personām”, lai modulē savu enerģiju jaunu pozitīvu mērķu sasniegšanai (kā NVO zvērestu nodeva aprūpētājiem). 3. Tiesību akti. Noteikt skaidrākus ierobežojumus attiecībā uz to, kas ir un kas nav vārda brīvība, un noteikt lielākus naudas sodus platformām vai plašsaziņas līdzekļiem, kas neatbilst robežām pret naidu. Mēs varam veikt šīs izmaiņas. Ejam", "Wara 6 snin ta ‘ħidma għall-NGO Jane Goodall Institute fil-Kongo I kienu kapaċi jifhmu u josservaw kif dawn effettivament jiksbu bidla radikali fis-soċjetà. Fil-bidu ta ‘xogħol tagħhom, chimpanzees kienu despised bħala ħlejjaq ħajjin. Huma kienu kkaċċjati biex ikunu annimali domestiċi jew għall-kummerċ bil-laħam tagħhom. Illum il-popolazzjoni taċ-ċittadini tirrispettahom u tipproteġihom u l-maġġoranza tat-traffikanti saru gwardjani tar-riżerva. Kif ma huma ġġibu? Bl-użu tal-metodu tal-“Approċċ Trijangolu”. Din hija strateġija fuq tliet livelli: 1. Kura għall-bnedmin affettwati. 2. l-edukazzjoni taċ-ċittadini. 3. Miżuri leġiżlattivi. Inqis li din l-istrateġija hija applikabbli wkoll għall-problema ta’ mibegħda fis-soċjetà tagħna bħala essenzjali biex jiġi propost approċċ f’dawk l-istess 3 punti: 1. Il-protezzjoni u l-appoġġ għall-vittmi. Permezz ta’ netwerk ta’ appoġġ li jgħinhom jegħlbu l-ħsara emozzjonali u jħallu l-ekosistema fejn qed issirilhom ħsara. 2. l-edukazzjoni taċ-ċittadini. Fi skejjel minn età bikrija iżda wkoll lejn l-adulti permezz ta’ kampanji soċjali u tal-midja. F’din it-taqsima nqis li huwa essenzjali li jiġu offruti alternattivi għall-kumpaniji u “haters” biex jimmodulaw l-enerġija tagħhom lejn għanijiet pożittivi ġodda (bħal fil-każ tal-NGO, l-istealth mar għand dawk li jieħdu ħsiebhom). 3. Leġiżlazzjoni. Tistabbilixxi limiti aktar ċari għal x’inhi u x’mhix il-libertà tal-espressjoni u multi ogħla għall-pjattaformi jew il-midja li ma jissodisfawx il-limiti kontra l-mibegħda. Nistgħu nagħmlu din il-bidla. Ejja mmorru", "Na 6 jaar voor de NGO Jane Goodall Institute in Congo te hebben gewerkt, heb ik kunnen begrijpen en observeren hoe ze effectief radicale veranderingen in de samenleving bewerkstelligen. Aan het begin van hun werk werden chimpansees veracht als levende wezens. Ze werden gejaagd om huisdieren te zijn of om met hun vlees te ruilen. Vandaag de dag respecteert en beschermt de burgerbevolking hen en de meerderheid van de smokkelaars zijn bewakers van het reservaat geworden. Hoe zijn ze er aan gekomen? Met behulp van de „Triangle Approach” methode. Dit is een drieledige strategie: 1. Zorg voor de getroffen wezens. 2. Burgereducatie. 3. Wetgevende maatregelen. Ik ben van mening dat deze strategie ook van toepassing is op het probleem van haat in onze samenleving, omdat het van essentieel belang is om op dezelfde drie punten een aanpak voor te stellen: 1. Bescherming en ondersteuning van slachtoffers. Via een ondersteuningsnetwerk dat hen helpt emotionele schade te overwinnen en het ecosysteem te verlaten waar ze worden beschadigd. 2. Burgereducatie. Op scholen van jongs af aan maar ook naar volwassenen via sociale en mediacampagnes. In dit deel acht ik het van essentieel belang om bedrijven en „haters” alternatieven aan te bieden om hun energie te moduleren naar nieuwe positieve doelstellingen (zoals in de NGO de stealth naar mantelzorgers ging). 3. Wetgeving. Stel duidelijkere grenzen aan wat wel en niet vrijheid van meningsuiting is en hogere boetes voor platforms of media die niet voldoen aan de grenzen tegen haat. We kunnen deze verandering doorvoeren. Laten we gaan", "Po 6 latach pracy dla organizacji pozarządowej Jane Goodall Institute w Kongu udało mi się zrozumieć i zaobserwować, jak skutecznie osiągają radykalne zmiany w społeczeństwie. Na początku swojej pracy szympansy były pogardzane jako żywe istoty. Byli polowani, aby być zwierzętami domowymi lub handlować ich mięsem. Dziś ludność obywatelska szanuje je i chroni, a większość handlarzy ludźmi stała się strażnikami rezerwatu. Jak to zdobyli? Stosując metodę „podejścia trójkątnego”. Jest to strategia trójtorowa: 1. Opieka nad dotkniętymi istotami. 2. Edukacja obywatelska. 3. Środki ustawodawcze. Uważam, że strategia ta ma również zastosowanie do problemu nienawiści w naszym społeczeństwie, który ma zasadnicze znaczenie dla zaproponowania podejścia w tych samych trzech punktach: 1. Ochrona i wsparcie dla ofiar. Poprzez sieć wsparcia, która pomaga im przezwyciężyć emocjonalne szkody i opuścić ekosystem, w którym są uszkadzane. 2. Edukacja obywatelska. W szkołach od najmłodszych lat, ale także wobec dorosłych poprzez kampanie społecznościowe i medialne. W tej sekcji uważam, że zasadnicze znaczenie ma oferowanie alternatyw dla przedsiębiorstw i „nienawidzących” w celu ukierunkowania ich energii na nowe pozytywne cele (tak jak w przypadku organizacji pozarządowej ukrywanie się przed opiekunami). 3. Prawodawstwo. Ustalenie wyraźniejszych granic tego, co jest, a co nie jest wolnością wypowiedzi, oraz wyższych kar dla platform lub mediów, które nie spełniają granic nienawiści. Możemy dokonać tej zmiany. Chodźmy", "Depois de 6 anos a trabalhar para a ONG Jane Goodall Institute no Congo, consegui compreender e observar como conseguem efetivamente uma mudança radical na sociedade. No início de seu trabalho, os chimpanzés eram desprezados como seres vivos. Foram caçados para serem animais de estimação ou para comerciarem com a sua carne. Hoje a população cidadã respeita-os e protege-os e a maioria dos traficantes tornaram-se guardiões da reserva. Como é que o conseguiram? Utilizando o método da «abordagem triangular». Trata-se de uma estratégia em três vertentes: 1. Cuidar dos seres afetados. 2. Educação cidadã. 3. Medidas legislativas. Considero que esta estratégia é igualmente aplicável ao problema do ódio na nossa sociedade, sendo essencial propor uma abordagem nesses mesmos três pontos: 1. Proteção e apoio às vítimas. Através de uma rede de apoio que os ajuda a superar os danos emocionais e a deixar o ecossistema onde estão a ser danificados. 2. Educação cidadã. Nas escolas desde tenra idade, mas também junto dos adultos, através de campanhas nas redes sociais e nos meios de comunicação social. Nesta secção, considero essencial oferecer alternativas às empresas e aos «odiadores» para modular a sua energia no sentido de novos objetivos positivos (como na ONG a dissimulação foi para os cuidadores). 3. Legislação. Estabelecer limites mais claros para o que é e o que não é liberdade de expressão e multas mais elevadas para plataformas ou meios de comunicação social que não cumpram os limites contra o ódio. Podemos fazer esta mudança. Vamos embora", "După 6 ani de muncă pentru ONG-ul Jane Goodall Institute din Congo, am reușit să înțeleg și să observ modul în care acestea realizează în mod eficient schimbări radicale în societate. La începutul lucrării lor, cimpanzeii erau disprețuiți ca ființe vii. Au fost vânați pentru a fi animale de companie sau pentru a face comerț cu carnea lor. Astăzi, populația cetățenească îi respectă și îi protejează, iar majoritatea traficanților au devenit gardieni ai rezervei. Cum l-au obținut? Folosind metoda „Triangle Approach”. Aceasta este o strategie tripartită: 1. Îngrijiți-vă de ființele afectate. 2. Educația cetățenilor. 3. Măsuri legislative. Consider că această strategie se aplică și problemei urii în societatea noastră fiind esențială pentru a propune o abordare în aceleași 3 puncte: 1. Protecție și sprijin pentru victime. Printr-o rețea de sprijin care îi ajută să depășească daunele emoționale și să părăsească ecosistemul în care sunt afectate. 2. Educația cetățenilor. În școli de la o vârstă fragedă, dar și față de adulți prin campanii sociale și media. În această secțiune consider că este esențial să se ofere alternative întreprinderilor și „comportamentelor” pentru a-și modula energia către noi obiective pozitive (ca în ONG, stealth-ul a mers la îngrijitori). 3. Legislație. Stabilirea unor limite mai clare pentru ceea ce este și ceea ce nu este libertatea de exprimare și amenzi mai mari pentru platformele sau mass-media care nu îndeplinesc limitele împotriva urii. Putem face această schimbare. Să mergem", "Po šiestich rokoch práce pre mimovládnu organizáciu Jane Goodall Institute v Kongu som dokázala pochopiť a pozorovať, ako účinne dosahujú radikálnu zmenu v spoločnosti. Na začiatku svojej práce boli šimpanzy opovrhované ako živé bytosti. Boli lovené, aby boli domácimi zvieratami alebo aby obchodovali so svojím mäsom. Obyvateľstvo ich dnes rešpektuje a chráni a väčšina obchodníkov s ľuďmi sa stala strážcami rezervy. Ako sa k tomu dostali? Použitie metódy „trojuholníkového prístupu“. Ide o trojstupňovú stratégiu: 1. Starostlivosť o postihnuté bytosti. 2. Občianska výchova. 3. Legislatívne opatrenia. Domnievam sa, že táto stratégia sa vzťahuje aj na problém nenávisti v našej spoločnosti, ktorý je nevyhnutný na navrhnutie prístupu v tých istých troch bodoch: 1. Ochrana a podpora obetí. Prostredníctvom podpornej siete, ktorá im pomáha prekonať emocionálne poškodenie a opustiť ekosystém, kde sú poškodené. 2. Občianska výchova. V školách od útleho veku, ale aj smerom k dospelým prostredníctvom sociálnych a mediálnych kampaní. V tejto časti považujem za nevyhnutné ponúknuť spoločnostiam a „nenávistníkom“ alternatívy na prispôsobenie ich energie novým pozitívnym cieľom (keďže v MVO sa tajnosť dostala k opatrovateľom). 3. Právne predpisy. Stanoviť jasnejšie hranice toho, čo je a čo nie je sloboda prejavu, a vyššie pokuty pre platformy alebo médiá, ktoré nespĺňajú limity proti nenávisti. Môžeme urobiť túto zmenu. Poďme", "Po šestih letih dela za nevladno organizacijo Jane Goodall Institute v Kongu sem lahko razumel in opazoval, kako učinkovito dosegajo radikalne spremembe v družbi. Na začetku svojega dela so bili šimpanzi prezirani kot živa bitja. Lovili so jih, da bi bili hišni ljubljenčki ali da bi trgovali s svojim mesom. Danes jih prebivalstvo spoštuje in varuje, večina trgovcev z ljudmi pa je postala varuhi rezervata. Kako so ga dobili? Uporaba metode „tristranskega pristopa“. Gre za tridelno strategijo: 1. Skrb za prizadeta bitja. 2. izobraževanje državljanov. 3. Zakonodajni ukrepi. Menim, da je ta strategija uporabna tudi za problem sovraštva v naši družbi, saj je bistveno predlagati pristop v teh treh točkah: 1. Zaščita in podpora žrtvam. Skozi podporno mrežo, ki jim pomaga premagati čustveno škodo in zapustiti ekosistem, kjer so poškodovani. 2. izobraževanje državljanov. V šolah od zgodnjega otroštva, pa tudi do odraslih prek družbenih in medijskih kampanj. Menim, da je v tem oddelku bistveno, da se podjetjem in „sovražnikom“ ponudijo alternative za prilagoditev njihove energije novim pozitivnim ciljem (kot v nevladni organizaciji, kjer je bila prikritost namenjena negovalcem). 3. zakonodaja. Določiti jasnejše omejitve glede tega, kaj je in kaj ni svoboda izražanja, ter višje kazni za platforme ali medije, ki ne izpolnjujejo omejitev proti sovraštvu. To spremembo lahko naredimo. Pojdimo", "Efter 6 års arbete för den icke-statliga organisationen Jane Goodall Institute i Kongo har jag kunnat förstå och observera hur de effektivt uppnår radikal förändring i samhället. I början av sitt arbete föraktades schimpanser som levande varelser. De jagades för att vara husdjur eller för att handla med sitt kött. I dag respekterar och skyddar medborgarna dem, och majoriteten av människohandlarna har blivit reservens väktare. Hur fick de tag på den? Med hjälp av triangelmetoden. Detta är en tredelad strategi: 1. Ta hand om de drabbade varelserna. 2. Medborgarutbildning. 3. Lagstiftningsåtgärder. Jag anser att denna strategi också är tillämplig på problemet med hat i vårt samhälle, eftersom det är nödvändigt att föreslå en strategi på dessa tre punkter: 1. skydd och stöd till offren. Genom ett stödnätverk som hjälper dem att övervinna känslomässig skada och lämna ekosystemet där de skadas. 2. Medborgarutbildning. I skolor från tidig ålder men även mot vuxna genom sociala kampanjer och mediekampanjer. I detta avsnitt anser jag att det är viktigt att erbjuda alternativ till företag och ”hatare” för att styra deras energi mot nya positiva mål (som i den icke-statliga organisationen gick smygandet till anhörigvårdare). 3. Lagstiftning. Sätt tydligare gränser för vad som är och vad som inte är yttrandefrihet och högre böter för plattformar eller medier som inte uppfyller gränserna mot hat. Vi kan göra den här förändringen. Låt oss gå"]]
Aqsam