V souvislosti s novými výzvami, kterým Evropská unie v současné době čelí, zejména v souvislosti s konkurenceschopností, společnou obranou, přistěhovalectvím a stárnutím obyvatelstva, se osobně domnívám, že je nezbytné přezkoumat stávající programy a s ohledem na jejich provádění a výsledky je plánovat nebo přesměrovat na nové potřeby, jako by se jednalo o rozpočet s nulovým základem. Kromě toho by to poskytlo obraz evropským daňovým poplatníkům v případě, že by potřebovali vytvořit nové vlastní zdroje, které by se nutně musely vyvarovat toho, aby byly v rozporu s konkurenceschopností evropských společností nebo znamenaly větší administrativní zátěž. Chceme-li mít jednotnější a silnější Evropu, musíme zjednodušit a lépe informovat o tom, kam směřují zdroje evropských daňových poplatníků. Není proveditelné přejít z 1 % HDP na 2 % a chtít zvýšit sbírku, aniž by byly přezkoumány výdaje vzniklé od počátku od doby, kdy se priority vyvinuly. Na druhé straně by mělo být téma rozpočtu Společenství začleněno do univerzit, aby se zvýšila znalost evropských politik a jejich dopadu na blahobyt. Mnoho našich mladých lidí si není dobře vědomo dopadu sounáležitosti s Evropou, což představuje nebezpečí pro budoucnost. Doufáme, že 27 členských států a jejich vedoucí představitelé budou rovněž schopni snížit administrativní zátěž a personální náklady ve prospěch Unie jako celku.