Pokud nás změna klimatu povede ke strukturování strategie mezigenerační spravedlnosti, a tedy ke konzultacím v logice participativní demokracie, musíme zajistit, abychom reagovali na naléhavou situaci, a tudíž přijali opatření (hlavní slovo konference smluvních stran v Madridu). Mezigenerační strategie vyžaduje budování důvěry mezi mladšími a pokročilejšími generacemi, aby se zabránilo riziku nedůvěry a škodlivé propasti. Toho lze dosáhnout velmi jednoduše na územích tím, že se v konkrétních projektech spojí na jedné straně dovednosti starých lidí, jejich zkušenosti, jejich know-how a na druhé straně dovednosti nových generací, jejich energie, jejich digitální agilita. Společně mohou ve spolupráci s místními orgány a vzdělávacími institucemi vytvářet a řídit projekty, které přispívají k územní odolnosti a sociální soudržnosti. Některé z těchto projektů mohou být začleněny do akademické kariéry a jiné do systémů civilní bezpečnosti. Instituce, jako je ve Francii Občanská služba, by mohly být otevřeny všem generacím a starší občané by je mohli spravovat na dobrovolném základě. Příslušné veřejné služby konstatují, že jejich materiální zdroje jsou omezené, stejně jako jejich lidské zdroje. Věková skupina pracujících seniorů však v naší společnosti představuje asi 10 % populace. Většina z nich je k dispozici a touží sloužit.