V kontextu hrozící klimatické katastrofy pro mě mezigenerační spravedlnost znamená především účinnou ochranu klimatu a životního prostředí. Pouze masivním snížením emisí CO2, zvýšením daně z emisí CO2 a odstraněním dotací poškozujících klima lze vytvořit základ pro životní prostor pro budoucí generace. Zároveň je třeba pamatovat na starší členy naší společnosti. Přestože žijeme déle, podíl zdravých let se nemusí nutně zvyšovat. Je proto nezbytné více investovat do programů prevence (očkování, screening atd.) a přístup k tzv. zdravému životnímu stylu by měl být cenově dostupný (např. nižší daně z ovoce a zeleniny v celé EU). Města by navíc měla být přizpůsobena potřebám všech věkových skupin (např. více veřejné dopravy, žádné obrubníky) – mnohé z těchto změn mají také co do činění s klimatickou způsobilostí. Důchodový systém se musí změnit. Přál bych si, aby ve třetím pilíři (soukromé důchody) bylo více možností a méně daní. To by mohlo být rovněž podporováno v celé EU a EU by se mohla rovněž účastnit programů, které informují mladé generace a zvyšují povědomí o potřebě připravenosti.